Na očekávaný vývoj se chystají úřady práce a pracovní agentury před hranicemi i za nimi. V jednom se ale už shodují: žádný nápor se zřejmě nečeká, přestože bavorský ministr hospodářství Martin Zeil při své návštěvě v Praze optimismem nešetřil. „Vidíme šanci získat kvalifikované pracovní síly, a to také z oblasti řemesel,“ nechal se slyšet.

„Nemáme zvýšenou poptávku po práci za hranicemi,“ potvrdil Právu Jaroslav Januš ze sokolovského úřadu práce. „Spíše se tomu snažíme jít naproti. Například pořádáme pravidelná setkání s německými kolegy, kteří zájemce o práci osobně informují o aktuální nabídce,“ řekl.

Kdo chtěl, tak už tam dělá

Malou poptávku po zaměstnání v Německu si vysvětluje tím, že lidé, kteří tam chtěli pracovat a měli jazykové znalosti a potřebné náležitosti, si práci za hranicemi už dávno našli.

Obdobná situace je na Chebsku. „Poptávka je stále stejná, a to i z německé strany, odkud nám chodí požadavky. Podle nich je v Německu zájem o kadeřnice, kuchaře, číšníky a o servírky,“ řekla Právu mluvčí chebského úřadu práce Marie Sýsová.

Stejně se vyjádřil i ředitel Úřadu práce v Prachaticích Václav Pauch. „Blížící se otevření trhu práce mimořádnou nabídku nepřineslo. Zájem především z Rakouska je už dlouhodobě zejména o kvalifikované zdravotní sestry a ošetřovatelky. Ti, kdo chtěli za hranicemi pracovat, tam už pracují. Povolení získali bez problémů,“ konstatoval.

Obdobné zkušenosti mají zprostředkovatelny práce na druhé straně hranice. „Dokonce od roku 2007 počet Čechů, kteří v Bavorsku pracují, mírně klesl. Tento stav předpokládáme i nadále. Nepřipravujeme se tedy na žádnou zvýšenou vlnu zájmu,“ řekla Právu Barbara Jaschkeová z pracovní agentury v Pasově.

Doplnila, že v celém Bavorsku aktuálně pracuje 3700 Čechů, v okresech Pasov, Freyung a Grafenau, které hraničí s ČR, to je nyní 960 Čechů. „Jde o tzv. pendlery, kteří se vracejí domů,“ doplnila.

Nehrnou se ani doma do jiných krajů

Vladimír Vašků z ústeckého úřadu práce Právu řekl, že se vůbec nedá o žádném dramatickém nárůstu počtu lidí mířící za hranice hovořit. „Lidi se nehrnou za prací ani v Česku z kraje do kraje, natož do zahraničí. Je tam pořád to neznámo a jazyková bariéra,“ uvedl.

Jen několik lidí měsíčně se chodí ptát na práci v Německu na klatovský úřad práce. I tam zatím panuje spíše nezájem, od firem z druhé strany hranice žádné nabídky nepřicházejí. „Máme tady z Německa jen letáky na rekvalifikaci pro obsluhu CNC strojů a na nástavbové kurzy pro pečovatele a pečovatelky. Konkrétní místa však nikdo nenabízí. Pochybuji, že se to nějak zásadně změní,“ řekla Právu ředitelka zmíněného úřadu Marie Bučková.

„Nabídky přicházejí jednotlivě a jde hlavně o specializované profese, třeba i o obráběče a svářeče,“ poznamenal Pavel Štefl z teplického úřadu práce.

Konkrétnější čísla za rok 2010 sdělila Právu ředitelka Úřadu práce v Liberci Kateřina Sadílková. O práci v Německu projevilo zájem 1309 Čechů. Naproti tomu práci v Česku hledalo 226 Poláků a 61 Němců.

Od otevření trhu v Německu si byť velmi opatrně slibují další rozvoj řemeslnické firmy. Tak jako výrobce dřevěných oken v Prachaticích, společnost Bauer. „Vzhledem k tomu, že máme vlastní montážní četu, bychom mohli od prvního května provádět přímo i montáž našich výrobků,“ řekl Právu její majitel Karel Bauer. Problém s tím, že své zaměstnance bude v tomto případě muset platit podle německých mzdových tarifů, nevidí.

„Pokud vím, vychází se z německé minimální mzdy. Navíc naši lidé by v Německu strávili vždy vesměs jediný den. Jsme třicet kilometrů od hranic,“ konstatoval Bauer.