Hlavní obsah

Hasiči účtují pojišťovnám milióny, přestali totiž bezplatně uklízet

Právo, Josef Koukal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hasiči zasahující u dopravních nehod přestali dělat havarovaným účastníkům bezplatnou úklidovou četu. Dohodli se s pojišťovnami, že jim práce, které nesouvisejí přímo se zachraňováním životů nebo odvrácením ekologické havárie, budou účtovat.

Článek

Dohoda platí od poloviny loňského roku a hasičské sbory už inkasovaly první milióny korun za likvidační práce.

„Jde o novou směrnici dohodnutou s Českou kanceláří pojistitelů,“ prozradila Právu mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Ivana Svitáková. Směrnice je platná od 1. července loňského roku a umožňuje veliteli zásahu účtovat likvidační práce u dopravní nehody pojišťovně, u níž řidič platí povinné ručení.

Hasiči podle ní za druhou polovinu loňského roku vyfakturovali pojišťovnám práce za téměř 13 miliónů korun. Sedm miliónů korun už dorazilo na účty jednotlivých krajských hasičských sborů.

Například ve středních Čechách, kde hasiči zasahovali u největšího počtu nehod (2925 za druhé pololetí 2010), požádali o úhradu 1,817 miliónu korun. Zhruba polovinu peněz pojišťovny vyplatily do konce roku, platby ale chodí na účty sborů postupně.

Jak Právu sdělila šéfka finančního odboru HZS Středočeského kraje Martina Zobalová, jen za první dva měsíce letošního roku uplatňují středočeští hasiči u pojišťoven dalších 337 tisíc korun.

Rozhoduje riziko prodlení

„Likvidační práce jsou ty, které nejsou povinni hasiči provádět ze zákona,“ vysvětlila Svitáková. „Ze zákona samozřejmě zachraňujeme lidi, zvířata, životní prostředí, majetek, a to vše je placeno ze státního rozpočtu,“ podotkla mluvčí.

Něco jiného jsou však práce, které hasiči provádějí nad rámec svého hlavního poslání. Nejčastěji jde o úklid trosek aut či střepů, přečerpávání různých nebezpečných látek z nepojízdných či poškozených cisteren, nebo čištění silnic od oleje a dalších nečistot.

Rozhodující pro posouzení toho, zda práce souvisela s nezbytnou záchranou nebo šlo už o pouhou likvidační práci, je riziko prodlení.

„Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, jde o záchranu. Převrátí se kamión, který poveze kyselinu a chemikálie začne odtékat do potoka. Pak jde o ochranu životního prostředí a my musíme automaticky zasáhnout,“ uvedla příklad Svitáková.

„Jiný případ ale je, když se převrátí cisterna, nelze ji převrátit na kola, třeba něco prasklo, ale ven nic neuniká, vůz nepřekáží v provozu a nehrozí tam nebezpečí z prodlení. Pak si dotyčný nebo jeho firma musí zajistit přečerpání a svůj majetek si odvézt. Když požádá o pomoc hasiče, ti mají nárok na náhradu od pojišťovny,“ dodala mluvčí.

Metodiku, jak náklady za likvidační práce co nejpružněji uplatňovat, vypracovala Česká kancelář pojistitelů (ČKP), která jednotlivé pojišťovny sdružuje. „Součástí metodiky jsou i specifická pravidla pro vyřizování nároku i komunikaci mezi pojišťovnami a hasičskými sbory, která hasičům výrazně usnadňují uplatňování nároků a zrychlují celý likvidační proces,“ uvedl pro Právo výkonný ředitel ČKP Jakub Hradec.

Ten zároveň očekává, že celkové plnění pojišťoven vůči hasičům se bude ročně pohybovat řádově v desítkách miliónů korun.

Jednotky HZS loni v celé republice asistovaly u 18 053 dopravních nehod. Hasiči při nich bezprostředně zachránili 3456 lidí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám