Revizí totiž vyšlo najevo, že Čína kupuje dluh Spojených států rovněž přes zprostředkovatele ve Velké Británii. Celková částka se tak zvedla o 268,4 miliardy dolarů. Část Čínou nakoupených dluhopisů tak ministerstvo financí považovalo za nákupy britské vlády.

„Potvrdilo se dřívější podezření, že Čína provádí své transakce čím dál častěji přes Velkou Británii,“ uvedl Alan Ruskin, hlavní devizový stratég Deutsche Bank v New Yorku. Nová částka tak podle něj naznačuje, že podíl Číny na financování deficitu amerického běžného účtu se ukazuje jako vyšší. Na druhou stranu jsou však Spojené státy k Číně více připoutané. Z toho i vyplývá, že Čína má největší vliv na schopnost USA dostat svůj deficit pod kontrolu.

Celosvětová držba amerických cenných papírů dosahovala ke konci loňského června 10,7 biliónu dolarů, což představuje meziroční nárůst o 11 procent. Důvodem se stala patrně dluhová krize v Evropě, kdy investoři vyhledávali bezpečnější aktiva, mezi něž se právě ta americká řadí.

Za Čínou se na druhém místě, pokud jde o držení amerických dluhopisů, nacházelo ke konci loňského roku Japonsko s objemem 882,3 miliardy dolarů. Na třetím místě je skupina zemí vyvážejících ropu s 211,9 miliardy dolarů.