V Česku se rozhořely spory o to, co s odpadky: skládkovat nebo spalovat?

Zatímco v roce 2008 každý Čech v průměru vyprodukoval bezmála 300 kg odpadků ročně, loni to už bylo 500 kg na hlavu. Přitom se očekává, že během nejbližších let se tato hromada až zdvojnásobí.

Teplota uvnitř hromady nejrůznějšího odpadu, který lidé vyhodí do popelnic, se při rozkladu pohybuje až kolem 60 stupňů Celsia, a je třeba to desítky let hlídat a investovat do toho.

Proto se někdy stane, že dojde na skládce k samovznícení. Ve skládkách jsou z důvodu ochrany spodních vod instalovány vrstvy krycích vrstev půdy i izolačních fólií a sběrné drenáže, aby se skládky udržely pod kontrolou, například při přívalových deštích.

Podle odpadových specialistů působících ve firmách, které odpady zpracovávají, i ekonomů, se ale Evropa začíná ubírat cestou moderního spalování, protože z něho lze získat tolik potřebnou elektřinu a teplo.

Navíc není nutné neustále udržovat pod kontrolou skládky, které jsou pro životní prostředí časovanou bombou a vyžadují investice i desítky let po svém uzavření.

Je to však zatím jediné dostupné řešení, jak se rychle vypořádat s narůstajícím množstvím domovního odpadu.

Právě proto ekologové i odpadové firmy prostřednictvím svých sdružení zdůrazňují nutnost třídění a neustálé recyklace těch odpadů, které lze opětovně využít, včetně těch biologických. Zbytek jde však vniveč a EU tlačí na to, aby se začal konečně energeticky využívat.

Zprávy z Bruselu přitom naznačují, že EU si chce posvítit na to, aby jednotlivé členské země Unie začaly již toto nařízení dodržovat, tedy implementovat ekologickou legislativu do svých národních norem.

"Nakládání s odpady patří oficiálně mezi hlavní priority EU, na národních úrovních to však příliš znát není," prohlásil před několika dny v Bruselu Helmut Maurer z Evropské komise.

Z nařízení EU vyplývá, že nejpozději do konce roku 2020 by Česko mělo 65 procent komunálního odpadu snížit spalováním v ekologicky čistých spalovnách. Jinak nám od Bruselu hrozí sankce.

Nicméně ekologické organizace na druhou stranu proti větší míře spalování brojí. Ostrou reakci ekologického Hnutí Duha vyvolal článek Práva, kde představitel jedné z předních odpadových firem AVE CZ uvedl, že nejpozději do roku 2020 bude muset Česko větší část komunálního odpadu spalovat, nikoliv skládkovat, protože to nařizuje Evropská unie.

„Skutečnost je taková, že nařízení EU neukládá ČR spalovat domovní odpad, ani snížit skládkování odpadu, ale snížit skládkování bioodpadu. Vláda se musí rozhodnout mezi dvěma možnostmi: spalovny, nebo recyklace, včetně kompostování, výroby bioplynu a využití v tzv. mechanicko biologické úpravy. EU neříká, kterou z těch dvou možností použít,“ tvrdí vedoucí programu odpady Hnutí DUHA Ivo Kropáček.

„Je zarážející, že zástupci tohoto tzv. ekologického hnutí preferují možnosti, které jsou ve svém důsledku méně šetrné k životnímu prostředí. Navíc skládkování odpadků neumožňuje tento zdroj energie efektivně využívat, jako moderní spalovny,“ oponuje Jaroslav Nálevka ze společnosti AVE CZ.

Podle Nálevky je logické, že odpad je nutné nejprve vytřídit a vyseparovat z něj vše, co lze dále zpracovat, jako jsou například druhotné suroviny, bioodpad do kompostáren, přičemž k tomu slouží jednotlivé barevné sběrné nádoby.

„Zbytek odpadové produkce by se ale pak měl energeticky využít, namísto bezcenného ukládání na skládky,“ dodal Nálevka.

Odpadové firmy ovšem čelí ne jen odporu ekologů, ale i občanských sdružení v lokalitách, kde by měly být spalovny vybudovány. Například v bývalém průmyslovém objektu u Pardubic projekt moderní spalovny, která si měla poradit ne jen s novými odpady, ale i starou ekologickou zátěží ve zdejším kraji, místní lidé zatím zarazili.

„On je zásadní rozdíl mezi průmyslovým a komunálním odpadem a vybudováním spalovny průmyslového odpadu, díky které ale neuložíte ani o deko méně komunálního odpadu,“ sdělil Právu Jan Linhart z občanského sdružení Stop spalovně v Rybitví.

Experti z Vysoké školy ekonomické ovšem nedávno zveřejnili studii, z níž vyplývá, že spalovny mají sice u nás mezi lidmi špatnou pověst, ale jenom proto, že netuší, že vývoj technologií v tomto směru značně pokročil k čistému spalování.

Například obyvatelé kolem pražských Malešic si stěžují na kouř ze zdejší spalovny, nicméně jak Novinky ubezpečili specialisté, jedná se de facto pouze o vodní páru, nikoliv kouř.

Podle studie z VŠE ve skutečnosti životnímu prostředí spalovny spíše prospějí. Poukazují na Švýcarsko, kde už deset let neotevřeli novou skládku a odpad likvidují ve třiceti spalovnách, které fungují mnohdy dokonce přímo ve městech. Tak z nich získávají elektřinu a teplo.

Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje novelu zákona o odpadech, která by měla stavbu spaloven podpořit. Ekologové namítají, že ve  spalovnách zbytečně skončí i odpad, jenž by šel recyklovat.