Číňané chtějí vybudovat nové spojení mezi Atlantským a Tichým oceánem

Obě země o tomto projektu již jednají. Navrhovaná nová dopravní tepna je určená k podpoře obchodu mezi Asií a Latinskou Amerikou a pro zlepšení infrastruktury této jihoamerické země.

Řeč čísel hovoří poměrně jasně. Zatímco obchod mezi Čínou a Kolumbií v roce 1980 dosáhl hodnoty 10 miliónů dolarů, v loňském roce se už jednalo o pět miliard dolarů.

„Je to zcela reálný plán, navíc velmi perspektivní,“ prohlásil podle britského listu Finacial Times kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Podle jeho slov je Asie právem novým motorem světové ekonomiky.

Projekt nové železnice počítá s dvěma variantami. Ta kratší by měla mít délku 220 kilometrů, delší by dosahovala 791 kilometrů a propojila by přístav Buenaventura na pobřeží Pacifiku s městem Cartagena, ležícím na pobřeží Atlantiku.

Nabídka je pro Kolumbii o to lákavější, že by se na stavbě „suchého“ průplavu nemusela finančně vůbec podílet. Veškeré prostředky by zajistila čínská strana. Navíc Čína je druhým největším obchodním partnerem Kolumbie po Spojených státech.

Peking počítá s investicí až do výše 7,6 miliardy dolarů (asi 137 miliard korun), finanční prostředky by poskytla Čínská rozvojová banka, provozovatelem by se stala státní společnost China Railway Group, která mimochodem od roku 1949 vybudovala dvě třetiny čínské železniční sítě.

Podle zahraničních médií by Čína tímto krokem jednoznačně posílila svůj vliv v Jižní Americe. Podle komentáře BBC by se Kolumbie případnou dohodou odchýlila od koncepce bezpečnosti spoléhající především na Spojené státy, jak ji prosazoval předchozí kolumbijský prezident Álvaro Uribe.

Současný prezident Santos se domnívá, že nový železniční projekt se všemi svými dopady do budoucnosti přispěje k ekonomickému rozvoji země a postaví účinnou hráz proti chudobě a nedostatku pracovních příležitostí, což by následně mohlo omezit kriminalitu a obchod s drogami.

„Kolumbie má velmi důležitou strategickou pozici a my bychom ji chtěli využít jako přístav pro zbytek Latinské Ameriky,“ netajil se úmysly čínský velvyslanec v Kolumbii Kchao Čeng-jüe.

Panamský průplav, široký 150 až 305 metrů a dlouhý 81,6 kilometru, se na světovém obchodu podílí přibližně pěti procenty a ročně ho využije 13 až 14 tisíc plavidel.