„Tlak je zejména na vlastní ekonomiku projektu, rozsah projektové dokumentace nebo jeho zajištění. Stále častěji se setkáváme s požadavkem na projektové financování místo pouhého financování dodávky,“ upozornila Očková.

Svoji roli samozřejmě hrají i státní instituce a jejich podpora. Nezanedbatelný je také počet projektů zaměřených na využití alternativních zdrojů.

V současné době je vysoký zájem o export energetických zařízení, průmyslových a technologických celků zejména na trhy východní Evropy, Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie nebo Turecka.

Důležitá je spolupráce s bankou

Exportní financování je vždy šité na míru konkrétnímu projektu a je zapotřebí postupovat společně, tedy vývozce v úzké kooperaci s bankou. „Mít zajištěné exportní financování je v drtivé většině případů podmínkou, jak se k obchodu dostat,“ říká Očková a dodává, že zde je role banky velmi výrazná.

Nejen to, že financování poskytuje, ale také může velmi výrazně ovlivnit průběh obchodu svojí autoritou na obou stranách, tedy jak u vývozce, tak i dovozce či investora.

Exportní banka také s klientem řeší rozsah financování a rizika, která mohou nastat. Za základní alternativy financování energetických projektů lze podle Očkové považovat buď pouze financování samotné dodávky, anebo financování celého projektu.