Firma by se měla privatizace stejně jako při loňském neúspěšném pokusu účastnit spolu s britskou kapitálovou společností CVC Capital Partners. Swisscom tyto spekulace odmítl komentovat.

Vláda se projedná privatizaci firmy v lednu, uchazeči budou muset být alespoň z části (v konsorciích) telekomunikační firmy. Prvním krokem bude výběr privatizačního poradce. Jednou z variant je přímý prodej podílu jednomu subjektu, který nabídne nejvyšší cenu. V úvahu přichází i veřejná nabídka akcií na kapitálovém trhu či kombinace těchto variant.

Swisscom tvořil spolu s KPN konsorcium TelSource, které před dvěma týdny prodalo svých 27 procent v Telecomu finančním investorům. Swisscom podle zdroje nechtěl, na rozdíl od zadlužené KPN, Telecom opustit a v případě nezájmu investorů si chtěl svůj podíl ponechat. Poptávka po akciích však výrazně převýšila nabídku, a proto TelSource prodal všechny akcie. Loni se Swisscom o majoritu v Telecomu ucházel v konsorciu se CVC a americkou Spectrum Equity Partners.

Návrat na výsluní

Podle Libora Vinkláta z České spořitelny je kurs Telecomu nyní podhodnocen. Podle něj se tyto akcie se mohou v krátké době vrátit nad úroveň 300 korun. Tomáš Gatěk ze společnosti Atlantik Finanční trhy připomněl, že cenné papíry Telecomu mají od 5. ledna vyšší váhu v indexu pražské burzy, proto budou cílem nákupů fondů investujících do akciových indexů. V pátek akcie Telecomu zpevnily o 3,12 procenta na 287,80 Kč.

Téměř stejně se dařilo cenným papírům Erste Bank, která posílila o 3,29 procenta na 3076 Kč. Nová vlna prodejních příkazů ze zahraničí stlačila kurs Komerční banky. Ta oslabila o 1,43 procenta na 2350 Kč. Index PX 50 vzrostl o 1,18 procenta na 641,2 bodu.

Evropa kolísala

Indexy evropských burz v pátek značně kolísaly, když se vyčerpal potenciál příznivých zpráv z podnikové sféry z minulých dnů. Mírné ztráty zaznamenaly akcie ve více oborech. Na milánské burze bylo zastaveno obchodování s akciemi přední potravinářské společnosti Parmalat, které znovu hrozí bankrot po objevení nové účetní "díry" v rozsahu 4 miliard eur.

Podle zjištění Bank of America nemá dceřiná firma Parmalatu Bonlat se sídlem na Kajmanských ostrovech u této banky žádný účet. Bank of America také odepřela potvrdit auditorovi Bonlatu pravost dokumentu z března 2003, podle kterého měl činit majetek Bonlatu v cenných papírech a hotovosti 3,95 miliardy eur. Zpráva ovlivnila i situaci dvou italských bank, Capitalia a Banca Intesa, které Parmalatu v jeho krizi pomáhaly. Jejich akcie oslabily o pět procent.