Žádná z penzijních institucí jim totiž sama informace o tom aktivně nenabízí a neposkytuje, různé kalkulačky a odhady jsou pak jen velmi přibližné a subjektivní. Vyplývá to z publikace Finanční příprava na život v důchodu, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Odhady občanů (často přemrštěné minimálně o deset procent), které vycházejí ze znalosti průměrného důchodu, pak v reálu pokryjí zhruba dvě třetiny budoucích potřeb. Existuje proto vážná disproporce mezi očekáváním, představami a následnou životní realitou.

Jen polovina občanů, kteří do penze půjdou do deseti let, si aktivně připravuje alespoň minimální finanční polštář na tento životní náraz. Ti, kteří se na penzi připravují, to dělají především z důvodů, aby si zajistili klidné stáří bez starostí o peníze a z obav, že získaný důchod, o kterém pouze předpokládají, v jaké bude výši, jim představy o klidném a spokojeném stáří nepokryje.

Větší náklady za zdraví

Lidé reálně předpokládají, že v penzi utratí více za zdraví, očekávají růst cen energií. Ušetřit hodlají za menší nákupy oděvů, různé moderní technické výrobky a za vzdělávání.

Života s penzí se neobává 27 % budoucích důchodců, protože za svého života si dokážou naspořit částku nebo zajistit výnosy, které jim následně pomohou prožít toto období života. Zajistí si také vlastnické bydlení.

Podle 19 % budoucích penzistů jim na vše postačí penze, a proto preferují spotřebu za aktivního života. Pro 27 % občanů je důchod tak daleko, že nic neplánují, neočekávají a neřeší. Stejný počet si je vědom, že jim penze nebude stačit, ale nijak výrazně se nepřipravuje, nemá strategii investování, ale přece jen něco odkládá na budoucnost.

Podle expertů k určité laxnosti vůči vlastnímu stáří a jeho zabezpečení přispívá i malá finanční gramotnost občanů, na kterou v prosinci upozornilo ministerstvo financí. Výzkumy ve světě potvrdily vazbu mezi znalostí finančních produktů, finanční gramotností i větší snahou spořit a odpovědnějším přístupem k vlastnímu stáří.

Polovina budoucích důchodců hodlá jít do penze přesně v době, kdy jim vznikne zákonný nárok, a rovněž nepředpokládá, že by ještě někdy pracovala. Pět procent občanů by nejraději nešlo do penze nikdy. Třetina budoucích penzistů však s prací počítá, protože by jinak s důchodem nevyšla.

Na děti se nespoléháme

V potaz je třeba vzít i fakt, že část budoucích penzistů si na důchod nešetří proto, že jim žádné volné finanční prostředky, které by si mohly dát stranou, nezbývají. Na své děti se rovněž příliš nikdo nespoléhá, všichni věří státu. Zcela na něj spoléhá čtvrtina budoucích důchodců. Část občanů, kteří se nepřipravují finančně na penzi, to odůvodňuje tím, že musí spíše finančně podporovat svoje děti.

Obecně platí, že odpovědněji se na penzi připravují ti, kteří mají děti, než bezdětní, dále ti, již mají v aktivní etapě života větší příjem a dosáhli vyššího vzdělání.

Rodina, přátelé, noviny

České ženy očekávají, že budu pobírat penzi zhruba 18 let, čeští muži zhruba 17 let. Naději na dožití mají ženy odcházející do penze přitom 22 let, muži 16,5 roku.

Většina budoucích důchodců jen mlhavě tuší, co bude v důchodu skutečně dělat. Podle třetiny mužů a žen, které penze čeká, by se měla tato doba využít k tomu, aby se mohli věnovat sobě, svým zálibám a rozvoji, 23 procent předpokládá, že převážnou většinu svého času věnují rodině nebo druhým lidem. Cestování, poznávání nových věcí a aktivní společenství očekává 16 procent budoucích důchodců.

Trávit penzi sledováním televize a čtením novin hodlá devět procent budoucích penzistů. Že se zlepší jejich psychický stav, očekává 14 procent budoucích penzistů.