Článek
Češi se podle svého vztahu k finančním produktům a financím obecně dělí na pět základních typů: sebevědomí (25 %), zranitelní (23 %), opatrní (20 %), nadějní (19 %) a lehkovážní (13 %), jak ukázal průzkum.
Nejvíce ohroženou skupinou lidí jsou zranitelní a lehkovážní. Při ztrátě pravidelného příjmu by tito lidé nedokázali pokrýt své měsíční životní výdaje, a kdyby se dostali do finanční tísně, nevěděli by, co mají dělat.
Podle manažerky ČSOB Pavlíny Folovské jsou "zranitelní" nejčastěji lidé starší 60 let s nižším vzděláním, jejichž osobní čistý měsíční příjem se nejčastěji pohybuje v rozmezí 5 až 10 tisíc korun.
Opatrnost se cení
Lehkovážní pocházejí z vyšších příjmových skupin do 44 let. Nemají o svých penězích ani o finančních produktech či poplatcích přehled. Nedělá jim problémy vzít si úvěr, ale své finanční závazky plní, jen když to od nich nevyžaduje omezování se. Nepřekvapí tedy, že si nevedou přehled příjmů a výdajů, nesestavují si rodinný rozpočet a že pravidelné spoření je pro ně neznámým pojmem.
Opatrní jsou nejčastěji lidé starší 60 let, vyučení, se středním příjmem. Pravidelně si odkládají část svého příjmu stranou, vedou si detailní přehled příjmů a výdajů a sestavují si rozpočet domácnosti. Ze spořicích produktů nejčastěji využívají termínovaný vklad, spořicí účet a vkladní knížku.
Sebevědomí jsou nej
Skupinu nadějných tvoří lidé mladší 30 let, většinou se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, kteří dosud nemají rodinu, a většina z nich si pravidelně ukládá část svého příjmu stranou. Své finance spravují většinou přes internet.
Z hlediska finanční gramotnosti a zodpovědnosti v oblasti financí jsou nejvýše postavenou skupinou sebevědomí. Tito ekonomicky aktivní lidé, jejichž příjmy se často pohybují v nejvyšší kategorii, mají nejvíce základních bankovních, spořicích i pojišťovacích produktů a pravidelně si odkládají část peněz.