Komise uvedla, že žádná z pomocí bance nemá účinky trvající i po vstupu ČR do EU, a proto nemůže být považována za novou pomoc bance, která by vyžadovala schválení ze strany EK. Ačkoli vedení banky několikrát uvedlo, že podobný verdikt očekává, mizí tímto rozhodnutím jeden z možných rizikových faktorů, které mohly negativně ovlivnit hospodaření banky.

Evropská komise monitoruje státní podpory poskytnuté v minulých letech i dalším domácím bankám, tedy i České spořitelně, Investiční a poštovní bance a bývalé Agrobance. Podklady o jednotlivých bankách komisi připravují Česká národní banka u Agrobanky a částečně i Investiční a poštovní banky, protože pro ně vystavovala garance. Obdobně ministerstvo financí připravuje dokumenty o Komerční bance a České spořitelně, částečně pak i IPB.

Pokud komise dokumenty neschválí, zřejmě budou muset banky část státní finanční pomoci vrátit. Ty je předají Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, ten je posoudí a předá Evropské komisi. Pokud komise nevznese vážné námitky, tak budou opatření uvedena na seznam existujících veřejných podpor v EU.

Státní pomoc je v EU zakázána

Komerční banka je první, u níž komise již vydala svoje rozhodnutí. Termíny pro odevzdání dokumentů jsou většinou spíš pracovní, jediným závazným je 30. duben 2004, tedy den před naším vstupem do EU.

Podle odborníků jde komisi o to, potvrdit si, že veškerá státní podpora českým bankám je kompatibilní s evropským právem, neboť státní pomoc je v Unii zakázána. Lze ji udělit pouze výjimečně za specifických podmínek v zájmu záchrany podniku v nesnázích.

Evropská komise schvaluje standardně jakoukoli veřejnou podporu před jejím udělením, zatímco jednání s Českou republikou jsou vedena ve smyslu ex post, tedy až po jejím udělení. Jde tedy o první případ, kdy je použita tzv. interim procedure ("prozatímní procedura").