Článek
Tým vedený Markem Imhoffem z Goddardova centra pro vesmírné lety poprvé měřil konzumaci rostlin v globálním měřítku v roce 2004. Analýzou dostupných dat se pak dobrali k tomu, že v roce 1995 lidstvo zkonzumovalo přibližně 20 procent veškerého rostlinného materiálu, který v tom roce na Zemi vyrostl.
Podle zjištění týmu se spotřeba rostlin ze strany lidstva během deseti let zvýšila z 20 na 25 procent. V některých oblastech tento trend zrychlil až za únosnou mez, protože některé, zvláště urbanizované oblasti podle Imhoffa spotřebují až 30 000 krát více, než kolik činí lokální produkce rostlin.
Mezi jednotlivými oblastmi světa jsou také velké rozdíly. Zatímco průměrný obyvatel Severní Ameriky spotřebuje každý rok šest tun uhlíku rostlinného původu, na jednoho obyvatele z oblasti Jihovýchodní Asie připadají pouze tuny dvě. A pokud by se měly všechny populace dostat na úroveň spotřeby obyvatel Severní Ameriky, lidstvo by spotřebovalo každý rok 50 procent rostlin, které v tom roce vyrostou.
Zasáhne změna klimatu nebo pokrok?
Pozemská produkce rostlin přitom z roku na rok kolísá v závislosti na klimatu a jeho projevech v jednotlivých regionech. Přitom růst spotřeby rostlin není tak úplně úměrný růstu počtu obyvatel. Například v Indii přes růst obyvatel se spotřeba rostlinné produkce nezvyšovala, což se ovšem může změnit s očekávaným hospodářským růstem, který se projevil například v Číně.
„Zůstává otázkou, jak dalece můžeme ještě půdu ždímat,“ říká Imhoff, který upozorňuje, že biosféře je jedno, jestli někde žije moc nebo málo lidí a jestli konzumují moc nebo málo. Nakonec podle něj rozhoduje úhrnná spotřeba, a ta se zvyšuje. Pokud by pokračoval s přibývajícím počtem lidí na Zemi vzrůstající trend spotřeby, vzrostla by potřeba velice pečlivého nakládání s půdním fondem.
Kritici ovšem upozorňují, že Imhoff založil svou studii na odhadech a zatím chybí dlouhodobější přesné měření. Zasáhnout může i technologický pokrok - například Japonsko chce realizovat plány, které počítají s budováním měst a plantáží na světovém oceánu, nebo s pomocí solárních elektráren vrátit zeleň na Saharu.