Článek
Naopak přístup ke vzdělání, ale i zdravotnictví jsou v současných podmínkách považovány za relativně dobré a dostupné pro široké vrstvy lidí. Vyplývá to z posledního průzkumu CVVM.
Byty jsou, ale chybějí peníze
Bytů je na trhu relativní dostatek, stačí se podívat na nabídky realitních kanceláří či na nabídku developerů. Problém spočívá v tom, že těm, kteří by skutečně potřebovali nové bydlení, často chybějí prostředky na zakoupení vlastního bytu, nemají možnost vzít si hypotéku nebo nemohou ze svého příjmu zaplatit vysoké nájmy nájemních bytů.
Chybějí cenově dostupné malometrážní byty. Pokud jsou, nacházejí se ve čtvrtích či lokalitách, kam zájemci o tyto byty – zejména penzisté či mladé rodiny nechtějí z důvodu bezpečnosti a nedostupnosti služeb, klidných čistých dětských hřišť a škol, kde automaticky nehrozí dítěti šikana.
Penzisté a mladé rodiny přitom rozhodně nepatří do skupiny chudých ani problémových rodin, jen nemohou platit měsíčně deseti a vícetisícové nájemné či si koupit byt za dva a více miliónů v rezidenční čtvrti.
Problém, jak sehnat přístupné bydlení, se zvýšil zejména v souvislosti s chystanou deregulací nájmů, kdy se všeobecně očekává prudký nárůst cen za bydlení v kombinaci s růstem cen energií.
Prvořadý úkol: udržet si práci
Druhým strašákem, který budí řadu lidí ze sna, je hrozba ztráty zaměstnání. V zemi je půl miliónu nezaměstnaných a podle všech ekonomických prognóz si budeme muset zvykat na půlmiliónovou skupinu lidí bez práce jako na dlouhodobý jev. Očekávané ekonomické oživení příští rok příliš nových pracovních míst nevytvoří.
Navíc přinejmenším polovina z lidí hledajících práci ji nemůže sehnat nikoli proto, že by milovala život na sociálních dávkách, ale protože žijí v okresech či regionech, kde prostě práce není a stěhovat se znemožňuje mimo jiné i nedostatek levných, ale přitom slušných a bezpečných bytů mimo sídliště s vysokou kriminalitou.
Problémem je podle průzkumu CVVM i zajištění na stáří. Možnost zabezpečení na stáří je v Česku poměrně špatná pro 47 % občanů, velmi špatné dokonce pro 44 % dotázaných.
Mzdy – růst jen u třetiny
Podle statistiků v době hospodářské krize rostly v České republice mzdy jen zhruba třetině zaměstnanců. Obdobný trend ale lze očekávat v souvislosti s vládními úspornými opatřeními i v dalších letech. Zatím si dvě třetiny zaměstnanců vydělají v Česku měsíčně méně, než je průměrná mzda. Ta v současné době překračuje 23 tisíc měsíčně hrubého. Mzdy rostou v ČR druhým nejhorším tempem za posledních deset let.
Zmrazení či pokles příjmů se projevuje mj. právě v nedostupnosti zajištění bydlení či v nemožnosti zajistit se lépe vlastním spořením na stáří. Velké rozdíly v platech panují nejen mezi povoláními, ale i mezi regiony, kdy za stejnou práci v přibližně stejných firmách získají zaměstnanci až o několik tisíc méně. Jestliže v Praze průměrná mzda dosahuje 29 tisíc korun, v Karlovarském kraji je to pouhých 19 367 korun. Nejčastěji se platy pohybují v pásmu 18–20 tisíc korun, (10 % zaměstnanců), plat 8 tisíc korun pobírá půl procenta zaměstnanců.