Jedinou vážnou oponentkou ze tří diskutujících byla poslankyně ODS Alena Páralová, která vládní návrh označila za nedbale zpracovaný. "Nový zákon o zaměstnanosti rozhodně zvyšování nezaměstnanosti nezastaví, naopak růst nezaměstnanosti podpoří. Vyplývá to z celkové filozofie zákona, zákon se především opírá o zákazy, příkazy, omezení, kontroly a sankce," uvedla Páralová a navrhla zákon zamítnout.

Podpořili jí však pouze její straničtí kolegové z ODS, a tak zákon hladce postoupil do druhého čtení. Čeká ho teď podrobná diskuse provázená podáváním poslaneckých pozměňovacích zákonů. Pokud spěšně projde Sněmovnou i Senátem a podepíše ho prezident, měl by začít platit v květnu příštího roku.

Předkladatel vládního návrhu, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach Právu řekl, že si od nové normy slibuje především to, že bude vytvořen prostor pro snižování nezaměstnanosti.

Na námitky poslankyně Páralové reagoval slovy: "Ukázala jasnou představu ODS o tom, že jí vůbec nejde o řešení nezaměstnanosti, ale pouze o hledání problémů a konfliktů."

Průměrná podpora jen 3256 korun

"Průměrná podpora v současnosti dosahuje částky 3256 korun, což je o 844 Kč méně než je stanovené životní minimum pro jednotlivce," upozornil při pátečním jednání zpravodaj zákona Antonín Zralý (KSČM). To je také jeden z důvodů, proč vláda navrhuje mírné zvýšení podpory v druhé části podpůrčí doby.

V současné době dostává nezaměstnaný první tři měsíce 50 procent svého předchozího čistého průměrného výdělku a další tři měsíce 40 procent příjmu. Nově by se podpora během druhých tří měsíců měla zvednout na 45 procent. Pokud se uchazeč účastní rekvalifikace, pak výše podpory zůstane nezměněna na úrovni 60 procent předchozího příjmu po celou dobu rekvalifikace.

Beze změny má být zachováno omezení výše podpory. I nadále má tedy platit, že maximální podpora činí 2,5násobek životního minima jednotlivce - v současnosti 10 250 korun a při rekvalifikaci 2,8násobek životního minima jednotlivce, tedy 11 480 korun.

Podle návrhu mají mladí lidé dostávat podporu stejně jako nyní, tedy maximálně půl roku. Lidem od 50 do 55 let se však má podpůrčí doba s nárokem na podporu zvýšit na devět měsíců. Podmínkou má být odpracováno alespoň 25 let. Lidé nad 55 let by měli získat možnost zůstat na podpoře celý rok. Budou však muset před tím odpracovat alespoň 30 let. Pokud nesplní podmínku délky praxe, pak budou mít nárok jen na půlroční podporu.

Absolventi ztratí automatický nárok

Absolventi škol mají podle návrhu zákona ztratit automatický nárok na výplatu podpory.Aby ji dostali, budou muset splnit stejnou povinnost jako všichni ostatní, a to za poslední tři roky odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se jim nebude započítávat doba studia. Započítají se ovšem veškeré pracovní poměry, které budou zakládat účast na sociálním pojištění - tedy brigády, dohody o pracovní činnosti apod. Zatímco v současnosti si nezaměstnaní nesmějí k podpoře přivydělat ani korunu, od května příštího roku by se to mělo změnit.

Podle návrhu by si mohli legálně bez ztráty nároku na podporu omezeně přivydělávat, avšak vydělaná částka by nesměla přesáhnout polovinu minimální mzdy. Ta bude od ledna činit 6700 Kč, takže maximální přivýdělek by byl 3350 Kč.

Vláda rovněž předpokládá, že úřady práce by věnovaly některým občanům zvýšenou pozornost. Mělo by jít především o zdravotně postižené, mladé do 25 let a naopak o občany nad padesát let, těhotné a kojící ženy a občany pečující o dítě do 15 let, o dlouhodobě nezaměstnané, lidi po výkonu trestu a další.