Článek
Stávka státních zaměstnanců bude 8. prosince. Odboráři i ze soukromého sektoru už hovoří také o dalších možných akcích včetně generální stávky. Jak tomu chcete čelit?
Vláda velmi trpělivě vyjednávala s odbory na platformě tripartity i v rámci bilaterálních jednání. Zejména nad úpravou způsobu odměňování ve veřejné sféře, což je nyní deklarováno jako hlavní ohnisko sporu, jsme já, premiér i moji podřízení strávili spolu s odboráři dlouhé hodiny.
Každý dobře ví, že můj návrh ze srpna byl podstatně upraven. Nakonec jsme prozatím navrhli pouze rozšířit možnost tzv. pásmového odměňování na větší okruh zaměstnanců, než je tomu dosud. Předseda odborové konfederace Zavadil přitom sám navrhl, abych tento materiál předložil vládě s tím, že o tom nebudou dál jednat.
Nerozumím tedy tomu, proč to nyní odbory označují za hlavní důvod ke stávce. Podle mě jen chtějí ukázat svoji sílu a stávkovat za každou cenu.
Odbory většinu dosavadních jednání prakticky ochromily tím, že řekly, že o našich návrzích prostě jednat nebudou. Přesto chceme v jednáních s nimi pokračovat, především na úrovni tripartity.
Obě strany se teď navzájem osočují, že ta druhá nabídla nulový prostor pro kompromis. Nemohli jste např. přistoupit na to, že by se peníze na platy státních zaměstnanců krátily třeba jen o pět, a nikoli o 10 procent?
V tomto ohledu kompromis není možný. Je to součástí programového prohlášení vlády, se kterým kabinet získal důvěru ve Sněmovně. Navíc je spolu s dalšími opatřeními na tom postaven rozpočet pro rok 2011, od kterého bychom se měli odrazit až k vyrovnanému rozpočtu v roce 2016.
To je základní plán, na kterém tato vláda staví svoji činnost. Proto žádná diskuse o výši úspor v platových prostředcích není možná. Odborům jsme nicméně opakovaně nabízeli vést diskusi o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.
Celkem se má na platech ušetřit zhruba sedm miliard, což není z pohledu státního rozpočtu zase tak obrovská suma. Opravdu nešlo ušetřit jinde, případně zvýšit některé, např. firemní daně?
Úspory provádíme nejen v provozních výdajích státu, ale i v řadě jiných oblastí. Mohu říct, že pro mě je mnohem těžší navrhovat úspory například v příspěvcích pro zdravotně postižené nebo v podpoře rodin než v platech ve veřejné správě.
Co se týká daní, pokud chceme nastavit trend k vyrovnaným rozpočtům, zvyšování daní by zhoršilo podmínky pro rozvoj české ekonomiky v douhodobějším horizontu. V roce 2000 vybral stát na dani z příjmů právnických osob zhruba 100 miliard korun. V roce 2008, po několikerém snížení sazby této daně, to bylo 175 miliard. Pokud bychom daně zvyšovali, dosáhli bychom přesně opačného efektu – výběr daní by kvůli daňové optimalizaci firem nebo i různým únikům klesl, a navíc bychom zhoršili investiční prostředí.
Jak ale odbory upozornily, rozšíření pásmového odměňování stejně k úsporám ve státním rozpočtu bezprostředně nepovede…
Automaticky sice nepovede, ale je to další položka, ve které se ti zodpovědní manažeři mohou rozhodovat, jakým způsobem budou postupovat k cíli snížit objem prostředků na mzdy o desetinu. Nechtěl jsem přistoupit na plošné snížení platů, protože se domnívám, že je zapotřebí především posilovat nástroje motivace a odměňování odvíjet od skutečně odvedené práce, nikoli formálně od počtu odpracovaných let.
Že je to jeden z nástrojů pro snižování výdajů státního rozpočtu, je tak naprosto jasné. Zaměstnavatel má obecně dva nástroje, jak úspor dosáhnout – buď sníží počet zaměstnanců, nebo některým pracovníkům sníží mzdy. Zdůrazňuji některým. Jak jsem již řekl, nechtěl jsem, aby snižování platů bylo celoplošné.
Škrty v platech se dotknou i vašich podřízených. Budete tolerovat, pokud budou chtít 8. prosince stávkovat?
Každý má právo vyjádřit svůj názor a tomu já nehodlám nikterak bránit. Samozřejmě se budu zaměstnancům snažit vysvětlit, proč se vláda rozhodla pro tento krok. Myslím si, že každý, kdo tomu chce rozumět, tak rozumí. Tomu, že automatismus ve zvyšování příjmů podle odpracovaných let je dlouhodobě neudržitelný. Ale samozřejmě je na každém zaměstnanci, jak moje argumenty přijme a ke stávce se postaví.