Poláci se zavázali zaplatit za 48 letounů F-16 tři a půl miliardy dolarů. Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, slíbila Polsku offsety ve výši 9,7 miliardy dolarů. BAE Systems podporovala nabídku gripenů offsety za 8,6 miliardy USD, a Francouzi stíhačky Mirage doprovodnými průmyslovými programy v hodnotě 3,8 miliardy eur.

"Na základě těchto nabídek dalo Polsko přednost stárnoucím efšestnáctkám," uvedl na svých internetových stránkách Economic Intelligence Unit (EIU). Následné vyjednávání Američanů s polskou vládou vyústilo v kompromis. "Ten byl dost dobrý na to, aby zabezpečil Spojeným státům kontrakt na F-16, nicméně polské ekonomice přinese zřejmě jen málo nových investic," je přesvědčen EIU.

Lockheed Martin nakonec vyšponoval hodnotu offsetové nabídky na 12 miliard dolarů. Pouze 10 procent z ní však představuje transfer technologií, 20 procent jsou investice a 70 procent tvoří nákup zboží a služeb.

V dubnu 2003 slíbil Lockheed Martin odstartovat v Polsku během 120 dnů všech 44 projektů, k nimž se zavázal. Koncem května tvrdil, že rozjeto jich je 27. Nicméně polská vláda uvedla, že Američané nastartovali pouhé tři projekty.

Maďaři zvolili gripeny

Gripeny si už v roce 2001 objednalo Maďarsko. Současně uzavřelo se společností Gripen International dohodu na offsety ve výši 110 procent celkové ceny stíhaček. Protože Maďarsko počítá s účastí v zahraničních vojenských misích NATO, dohodlo se s výrobcem na dodatečných úpravách gripenů, jež například umožní doplňování paliva za letu.

Letouny mohou nést standardní zbraně NATO včetně laserem naváděných bomb. Mezi jejich vybavení patří i vyspělé systémy radioelektronického boje a vyvíjení kyslíku na palubě, umožňující dlouhé mise. Komunikační systém těchto gripenů je už plně interoperabilní s NATO.