Článek
Přísnější sankce ovšem nemění Lisabonskou smlouvu, o čemž ve čtvrtek na žádost Německa lídři členských států také jednají. Jde jen o změnu takzvaného Paktu stability a růstu, který rozpočtová pravidla vyjmenovává.
Přísnější sankce ovšem nemění Lisabonskou smlouvu, o čemž ve čtvrtek na žádost Německa lídři členských států také jednají. Jde jen o změnu takzvaného Paktu stability a růstu, který rozpočtová pravidla vyjmenovává.
Přísnější sankce ovšem nemění Lisabonskou smlouvu, o čemž ve čtvrtek na žádost Německa lídři členských států také jednají. Jde jen o změnu takzvaného Paktu stability a růstu, který rozpočtová pravidla vyjmenovává. Země, které platí evropskou jednotnou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.
Přísnější sankce ovšem nemění Lisabonskou smlouvu, o čemž ve čtvrtek na žádost Německa lídři členských států také jednají. Jde jen o změnu takzvaného Paktu stability a růstu, který rozpočtová pravidla vyjmenovává. Země, které platí evropskou jednotnou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.
Pokuty měly podle původního návrhu Evropské komise platit automaticky. Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv, a sama by pokutu uvalila. Členské země EU by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou.
Německo by radši vidělo řízený bankrot než podporu z fondu
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou. Podle stejného diplomatického zdroje se unijní summit obecně shoduje i na předpokladu, že eurozóna by měla mít i po roce 2013 záchranný mechanismus, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí. Země platící eurem odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 bilióny korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013.
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou. Podle stejného diplomatického zdroje se unijní summit obecně shoduje i na předpokladu, že eurozóna by měla mít i po roce 2013 záchranný mechanismus, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí. Země platící eurem odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 bilióny korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013.
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou. Podle stejného diplomatického zdroje se unijní summit obecně shoduje i na předpokladu, že eurozóna by měla mít i po roce 2013 záchranný mechanismus, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí. Země platící eurem odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 bilióny korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013. Německo by ovšem místo současného záchranného fondu eurozóny, kam z členských států musí přispět největší částkou, raději vidělo řízený bankrot zemí, které mají vysoké dluhy. Na případném krachu by se měly podílet i soukromí investoři, kteří by tak přišli o část svých investic do státních dluhopisů. Berlín si slibuje, že by je podobný postup odradil od spekulací se státními dluhy.
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou. Podle stejného diplomatického zdroje se unijní summit obecně shoduje i na předpokladu, že eurozóna by měla mít i po roce 2013 záchranný mechanismus, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí. Země platící eurem odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 bilióny korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013. Německo by ovšem místo současného záchranného fondu eurozóny, kam z členských států musí přispět největší částkou, raději vidělo řízený bankrot zemí, které mají vysoké dluhy. Na případném krachu by se měly podílet i soukromí investoři, kteří by tak přišli o část svých investic do státních dluhopisů. Berlín si slibuje, že by je podobný postup odradil od spekulací se státními dluhy.
Německá kancléřka Angela Merkelová se nicméně s ostatními zeměmi pře, zda je kvůli novému záchrannému mechanismu potřebná změna Lisabonské smlouvy o reformě unie. Berlín, na rozdíl od celé řady dalších členských států, se domnívá, že ano. Tento problém se státníkům ve čtvrtek ani v pátek, kdy summit pokračuje, nejspíš nepodaří vyřešit.