"Banka v očích občanů vyšla se ctí i ze současné vážné světové ekonomické krize, do problémů se nedostala ani česká měna, ani banky, pro jejichž fungování vytváří politika národní banky základní rámec," uvedla agentura.

Důvěra v nejvyšší domácí finanční instituci vážněji zakolísala v letech opoziční smlouvy, v letech 2000 a 2001, kdy ČNB věřilo jen málo přes polovinu občanů. Další výkyv nastal v roce 2003, kdy se podle agentury obecně šířila ve společnosti skepse, provázející rozklad tehdejší vlády Vladimíra Špidly. Od té doby se důvěra v národní banku postupně upevňuje, dodal STEM.

Od roku 2001 roste, i když s výkyvy, i důvěra v Mezinárodní měnový fond (MMF). Po vstupu Česka do Evropské unie (EU) se důvěra v MMF zvýšila nad hranici 50 procent. V září mu podle průzkumu důvěřovalo 55 procent, což je však o čtyři procenta méně než v letošním únoru.

Důvěra v ČNB i MMF se však nadále významně liší podle příslušnosti k politickým stranám. Vyšší důvěru v obě instituce vyslovili příznivci TOP 09ODS, nejnižší míru důvěry mají tradičně přívrženci KSČM, což se výrazněji projevuje v případě MMF. "Nutno ovšem dodat, že i mezi stoupenci komunistů je ČNB poměrně důvěryhodnou institucí, věří jí přes 60 procent z nich," komentovala agentura.