Pokud by se ovšem česká vláda rozhodla evropskou jednotnou měnu přijmout, výše případné pokuty by mohla přesáhnout sedm miliard korun. Sankce, pokud s nimi budou souhlasit členské státy a Evropský parlament, se naopak budou týkat Slovenska. To by v případě nezodpovědné rozpočtové politiky zaplatilo zhruba 126 miliónů eur (asi 3,15 miliardy korun).

Pokuty budou hrozit zemím, které v případě ročního rozpočtového schodku překročí hranici tří procent HDP. Ta sice zůstává stejná jako doposud, ale v historii za tento přečin byla potrestaná jen jedna země, konkrétně Portugalsko. Nově by měly být pokutovány i země, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP. Sankce jim ovšem budou hrozit jen v případě, že v průběhu tří let nesníží zadlužení nejméně o dvacetinu.

Rozpočtoví hříšníci budou mít značnou šanci peníze za pokuty získat zpět. Celý mechanismus bude rozdělený do tří fází. V první z nich, kdy se ukáže, že daný stát neplní svá rozpočtová předsevzetí, bude muset do Bruselu složit vklad ve výši 0,2 procenta HDP, z něhož mu ovšem budou plynout úroky. Ve druhé fázi, kdy EU bude muset proti zemi přijmout některá nápravná opatření, se úroky z vkladu rozdělí mezi členské státy. Teprve ve třetí fázi, kdy se případnému provinilci nepodaří napravit vlastní hospodaření, peníze propadnou EU.

Pokutovat se má i ztráta konkurenceschopnosti

EK bude nově sledovat i nerovnováhy v eurozóně a bude nutit členské státy k jejich nápravě. Pokud neuspějí, čeká je pokuta ve výši 0,1 procenta HDP. Jde především o státy, které rychle ztrácí konkurenceschopnost. Z návrhu EK ale vyplývá, že Brusel by nejspíš chtěl postihovat i země, které například vykazují obrovské přebytky zahraničního obchodu, tedy například Německo. Takový návrh má ovšem velmi malé šance na úspěch.

EK se rovněž podle očekávání snaží obrátit samotný mechanismus uvalování sankcí. Zatímco dosud o nich musely rozhodnout členské státy na návrh EK, nově by měly být automatické. Uvalení pokut by pak mohl zabránit jen nesouhlas kvalifikované většiny ministrů financí EU.

Sankce pro země mimo eurozónu by měla EK navrhnout až časem. Dá se ale předpokládat, že budou o něco mírnější a zaměří se především na příliv evropských dotací.