Článek
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) má nyní řešit otázku, kterou svým prosincovým rozsudkem nastolil Nejvyšší správní soud (NSS).
Podle něj lze potrestat právního nástupce porušitele zákona pouze tehdy, pokud se pachatel soutěžního deliktu svým zánikem pokusil obejít soutěžní pravidla. Dvě původně potrestané firmy později převzal jiný majitel.
Dalším důvodem pro zrušení rozhodnutí ÚOHS byla podle Šebka skutečnost, že se předseda úřadu řádně nevypořádal se všemi rozkladovými námitkami. O co přesně šlo, soud neuvedl.
Případ kartelu pohonných hmot se táhne už několik let. Správní řízení antimonopolní úřad zahájil v roce 2001 a několik let se případem sám zabýval.
Zisk v řádech stamiliónů
Podle ÚOHS firmy v květnu 2001 zdražily naráz asi o korunu a ceny udržovaly do konce listopadu, přestože nákupní cena benzínu klesala. Vyloučily tak konkurenci na trhu a přiměly spotřebitele platit víc. Podle bývalého předsedy úřadu Josefa Bednáře činil odhadovaný zisk firem na neoprávněném růstu marže až několik set miliónů korun.
Kartelovou dohodu prý dokazovalo současné zvýšení cen všech pokutovaných společností. Podle firem však taková reakce na změny cen není ničím výjimečným. Proto se firmy proti verdiktu odvolaly. Rozhodnutí ÚOHS následně zrušil Krajský soud v Brně.
Účastníky řízení jsou nyní kvůli majetkovým změnám společnosti Lukoil, Benzina, OMV, Shell a Agip.