Hlavní obsah

Ekonomika eurozóny i EU prudce poroste, odhaduje Brusel

– Brusel • Aktualizováno

Evropská komise (EK) prudce zvýšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie (EU) pro letošní rok. Hospodářství zemí platících eurem by mělo vzrůst o 1,7 procenta, původně EK odhadovala 0,9 procenta. Ekonomika celé evropské sedmadvacítky by měla vzrůst o 1,8 procenta, původní prognóza hovořila o 1 procentu.

Článek

"Evropská ekonomika je zcela jasně na cestě oživení, a to více, než se zdálo při jarní prognóze. Navzdory tomu přetrvávají určité nejistoty a hlavním úkolem zůstává náprava nadměrných rozpočtových schodků a zajištění finanční stability," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

EK vylepšila předpověď hospodářského růstu na základě vývoje v ekonomikách Německa, Španělska, Francie, Itálie, Nizozemska, Polska a Velké Británie, které tvoří 80 procent celého unijního hospodářství. Letos by nejrychleji měly růst ekonomiky Německa a Polska, a to shodně o 3,4 procenta. V případě německého hospodářství Brusel na jaře odhadoval růst o 1,2 procenta a v případě polského 2,7 procenta.

Jedinou z největších ekonomik EU, která zůstane nadále v recesi, je Španělsko. Kombinace problémů na pracovním trhu, značné ztráty konkurenceschopnosti a částečně i úsporných opatření srazí španělské hospodářství letos o 0,3 procenta. To je jen nepatrné vylepšení proti původním odhadům.

Růst nemusí být trvalý

Silný hospodářský růst EU i eurozóny nicméně nemusí být vytrvalý. EK upozorňuje na očekávané slábnutí globálního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) ve světě s vyloučením EU by měl vzrůst o zhruba pět procent, ale poté by měl začít postupně slábnout, byť opětovný propad do recese podle EK již nejspíš nehrozí. To by se mělo v evropské sedmadvacítce i v zemích platících eurem projevit ve 2. pololetí, kdy bude růst ekonomiky zřejmě slabší než v prvních šesti měsících roku.

Oživení unijního HDP by neměl doprovázet citelný nárůst cen. EK očekává, že inflace v letošním roce poroste o 1,4 procenta v eurozóně a o 1,8 procenta v EU. Původní odhad tak zůstal téměř beze změny.

V Česku v letošním druhém čtvrtletí HDP, očištěný o cenové, sezonní a kalendářní vlivy, meziročně vzrostl o 2,4 procenta, celková zaměstnanost naopak o 1,0 procenta poklesla. K růstu HDP přispěla zejména odvětví zpracovatelského průmyslu, dopravy a podnikatelských služeb.

Reklama

Výběr článků

Načítám