Ministerstvo financí uvedlo, že za poklesem podpory přijetí eura pravděpodobně stojí problémy eurozóny v poslední době v souvislosti s krizí v Řecku.

Účastníci průzkumu se nejčastěji obávají, že zavedení eura by se negativně podepsalo na jejich finanční situaci, vedlo by k růstu cen a ke zvětšení sociální nerovnosti. Mezi výhodami, které by přijetí společné evropské měny přineslo, Poláci nejčastěji uváděli lepší podmínky pro polský zahraniční obchod, méně problémů při cestách do zahraničí a nákupech v cizině a větší stabilitu měny.

Podle 21 procent respondentů euro Polsku nepřinese žádné výhody. Loni v prosinci si to myslelo 17 procent dotázaných.

Rok 2015 pro přijetí eura nejistý

Více než třetina účastníků si přeje, aby se v Polsku eurem začalo platit během několika let, 23 procent chce, aby to nebylo nikdy, a podle přibližně pětiny by se to mělo stát za více než deset let.

Jako o možném termínu zavedení eura v Polsku se mluví o roce 2015. Hlavní analytik švýcarské banky UBS Andreas Höfer ale v polovině srpna řekl, že Polsko a Česká republika o přijetí jednotné evropské měny usilovat nebudou. Krize podle jeho názoru obě země přesvědčila, aby si zlotý a korunu zachovaly co nejdéle. Polští ekonomové tehdy uvedli, že vláda se bude snažit o to, aby se Polsko členem eurozóny stalo v době bližší spíše roku 2020 než roku 2015.

Podle letos na jaře zveřejněného průzkumu CVVM zavedení eura nechtělo 55 procent lidí v Česku. Odpůrci eura poprvé od roku 2001 získali většinu.