Neklid rozpoutala úterní zpráva deníku Wall Street Journal, že nedávné zátěžové testy evropských bank byly v podstatě podvodem. Finanční ústavy záměrně neuvedly celý objem dluhopisů rizikových zemí, které drží. V případě francouzských bank to například u španělských dluhopisů bylo 6,6 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč) proti skutečným 34,7 miliardy eur (867,5 miliardy korun).

Ke zhoršení situace na trzích přispěla také informace, že portugalské banky nejsou schopny na trhu získat dostatečný kapitál a od Evropské centrální banky (ECB) si půjčily rekordní částku. Výnosy desetiletých dluhopisů Portugalska, o němž se již před několika měsíci hovořilo jako o možném nástupci Řecka, vzrostly na nový rekord. To výrazně prodražuje financování nemalého státního dluhu.

Problémy pronásledují i Irsko, které nadále bojuje s krizí ve finančním sektoru. Znárodněná banka Anglo Irish Bank oznámila, že bude potřebovat finanční injekci ve výši 25 miliard eur (zhruba 625 miliard korun), což odpovídá zhruba 19 procentům irského hrubého domácího produktu (HDP).

Podle ratingové agentury Standard & Poor's ovšem celková částka může dosáhnout až 35 miliard eur (875 miliard korun). Rostou ovšem i výnosy řeckých a španělských dluhopisů.

Na finančních trzích se příliš nedaří ani evropské jednotné měně. Euro se dostalo až na devítileté minimum k japonskému jenu. Švýcarský frank dokonce prolomil historické maximum k euru.

Není to až tak zlé, jak to vypadá

Obavy z neudržitelné situace mírní Axel Weber, člen rady guvernérů ECB a guvernér německé centrální banky. „Opatření na ozdravění veřejných financí v zemích na periferii eurozóny jsou dostatečná, aby je uchránila před hrozbou bankrotu,“ uvedl Weber.

Podle něj by měla suma opatření, kterou iniciovaly jednotlivé vlády ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), rizikovým trhům postačovat. Tím by měla být ukončena i diskuze o potenciální nesolventnosti států.