Výsledky mezinárodního srovnávání v úterý novinářům představili zástupci ministerstva školství a Ústavu pro informace ve vzdělávání.

"Na všech úrovních vzdělání a ve všech věkových skupinách vydělávají ženy méně než jejich mužské protějšky," konstatuje zpráva OECD. V České republice jsou přitom rozdíly mezi platy mužů a žen ještě o něco větší než je průměr vyspělých zemí. Ženy ve věku 35 až 44 let berou jen 66 procent platu svých protějšků, ve věkové skupině 55 až 64 let pak berou ženy 75 procent platu mužů.

Rozdíly jsou částečně způsobeny také tím, že muži a ženy pracují v odlišných oborech, ženy také celkově stráví v práci méně času kvůli mateřským povinnostem. Odborníci však upozorňují, že nízké příjmy žen škodí nabídce práce a brzdí celkový potenciál země. Platová nerovnováha je prý alarmující hlavně u žen s vysokoškolským vzděláním.

V Česku je prý stále málo vysokoškoláků

Podle statistik mají nicméně vysokoškoláci a vysokoškolačky v Česku lepší šanci najít dobrou práci než absolventi univerzit v jiných zemích. Jen sedm procent Čechů s vysokoškolským diplomem dělá práci, na kterou stačí nižší vzdělání. V zemích OECD však zaměstnání, kde je třeba menší kvalifikace, dělá 23 procent vysokoškoláků. Odborníci si tento rozdíl vysvětlují tím, že v Česku je stále málo vysokoškoláků, a tudíž snáze najdou kvalifikovanou práci.

Zpráva OECD také upozorňuje, že dosažené vzdělání pozitivně ovlivňuje sebehodnocení zdraví, zájem o politiku a mezilidskou solidaritu.

"To znamená, že u dospělých, kteří mají vyšší úroveň dosaženého vzdělání, je vyšší pravděpodobnost, že častěji než lidé s nižší úrovní vzdělání budou odpovídat, že jejich zdraví je dobré, že se častěji zajímají o politiku a nejvíce věří, že lidé jsou důvěryhodní," konstatuje zpráva OECD.

Například své zdraví označilo jako dobré kolem 80 procent českých vysokoškolsky vzdělaných lidí, ze středoškoláků už takto odpovědělo jen 66 procent a lidí bez maturity pouhých 30 procent.