Hlavní obsah

Rozpočet Akademie věd by měl být vyšší, než se čekalo

Akademii věd zřejmě v příštím roce neklesne rozpočet o 1,4 miliardy, ale jen o 250 miliónů. Rada vlády pro výzkum a vývoj nakonec navrhla 4,5procentní snížení výdajů u všech vědeckých institucí. Oznámil to v pátek tajemník vládní Rady pro výzkum a vývoj Marek Blažka s tím, že návrh musí ještě posvětit ministerstvo financí.

Článek

Celkový balík peněz na vědu a výzkum by měl být v příštím roce 25,4 miliardy, tedy stejně jako letos. Zástupci akademie se však k návrhu zatím nechtěli vyjadřovat, počkají si až na oficiální sdělení.

"Všem se zkrátí výdaje o 4,5 procenta včetně Akademie věd, takže to nebude pokles o 1,4 miliardy, ale o čtvrt miliardy," sdělil Blažka a řekl, že jde o snížení oproti jejich původnímu návrhu. To znamená, že například Technologické nebo Grantové agentuře se rozpočty výrazně navýší, ovšem o 4,5 procenta méně, než původně čekaly. Blažka také uvedl, že pokud ministerstvo financí zapracuje návrh do rozpočtu, měla by o tom vláda rozhodnout do konce září.

Vědecké ústavy se však o přesunech v rozpočtu na vědu oficiálně dozví až příští týden, zástupci akademie se proto k tomu zatím nechtěli vyjadřovat. Už dříve však předseda akademie Jiří Drahoš uvedl, že v tuto chvíli nemají kde šetřit a další krácení by bylo pro některé ústavy likvidační.

Vědci proti snížení rozpočtu protestovali

Akademie, která je v Česku hlavní baštou základního výzkumu, hospodařila letos s částkou 5,1 miliardy korun, což je oproti roku 2009 snížení o 12,5 procenta. Proti přerozdělování peněz ve prospěch aplikovaného výzkumu už vědci loni a letos několikrát protestovali. Kritizují hlavně nový systém hodnocení vědeckých výsledků a s ním spjaté rozdělování peněz na vědu, které prý nahrává ekonomickým zájmům firem.

Škrty se dotknou i vědy a výzkumu realizovaných na vysokých školách. Do konce roku škrtne ministr školství Josef Dobeš (VV) v této kapitole 300 miliónů, o snížení v příštím roce se teprve debatuje. Ministr po čtvrtečním jednání s rektory upozornil, že školy musejí efektivněji čerpat peníze z evropských fondů. "Variant je několik, určitě jsou ve hře i šablony podobné těm, které nedávno začaly využívat základní školy," řekl.

Zároveň však připustil, že začal ve velkém propouštět úředníky, kteří mají na ministerstvu čerpání dotací na starosti. "Čtvrtá sekce, která se (na ministerstvu) zabývá fondy Evropské unie, má 240 pracovníků a efektivita... je velmi nízká," komentoval to Dobeš s tím, že chce propustit až 30 procent zaměstnanců a později třeba přijmout nové, lepší.

Propouštěním úředníků se neušetří

Rozhodnutí ministra už ostře kritizovala stínová ministryně školství Vlasta Bohdalová (ČSSD). "Za populistickým gestem ministra Dobeše, který tímto krokem deklaroval připravenost k boji s přebujelým úřednictvem, se totiž skrývá reálná hrozba ztráty finančních prostředků v řádech desítek miliard korun, ke které může dojít v případě, že čerpání nebude pečlivě ošetřeno," varovala.

Propouštěním těchto úředníků navíc ministerstvo moc neušetří, jejich platy totiž z 85 procent financuje právě EU. Podle informací Radiožurnálu naopak Evropská komise doporučila ministerstvu přijmout během příštího půl roku až 70 nových lidí, a to právě kvůli zvýšenému počtu žádostí o evropské dotace.

"Chci provést revizi administrativních postupů tak, aby si koncoví příjemci nemuseli odůvodněně stěžovat na překážky ze strany ministerstva školství," sdělil však Dobeš. Na ministerstvu prý také zřídil novou sekci pro vědu a výzkum, která bude dohlížet na finance plynoucí na vědu a zajišťovat spolupráci mezi vysokými školami, vědeckými institucemi a vývojáři ze soukromého sektoru.

Reklama

Výběr článků

Načítám