Důvod? Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo návrh zákona o platech ústavních činitelů, které by měly po letošním čtyřprocentním snížení poklesnout o dalších pět procent.

K tomu ministerstvo financí má už hotový návrh zákona o dani z příjmu obsahující zdanění desetitisícových náhrad politiků, které dostávají na stravu, reprezentaci a dopravu. V případě poslanců a senátorů je to 31 900 až 43 300 Kč čistého měsíčně v závislosti na bydlišti. Nově se náhrady připočtou k platu a vše se dohromady zdaní.

A tak zatímco letos pobíral řadový poslanec a senátor 74 582 korun čistého, od příštího roku to má být 60 604 Kč po zdanění. Ministerstvo práce totiž navrhuje změnu výpočtu platů ústavních činitelů, které se odvíjejí od trojnásobku platu v nepodnikatelské sféře.

„Ve čtvrtek jsem poslal návrh zákona o platech ústavních činitelů do připomínkového řízení, vláda by ho měla projednat začátkem září, aby rychle došel do Sněmovny,“ potvrdil včera Právu ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „Je to přesně podle koaliční smlouvy,“ dodal.

Také šéf financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na dotaz Práva uvedl, že jeho návrh zákona o dani z příjmu by měli ministři schválit v první polovině září.

Hraje se o čas

Aby navrhované změny mohly začít platit od ledna 2011, musí je do té doby schválit SněmovnaSenát a podepsat prezident.

Ve Sněmovně by neměly být se schvalováním obou zákonů problémy. I přes případný nesouhlas opoziční soc. dem. a komunistů má koalice dostatek hlasů pro jejich prosazení. Svými 118 hlasy může přehlasovat i případný nesouhlas Senátu, který se už loni vzepřel i dočasnému snížení platů ústavních činitelů o čtyři procenta.

Opozice přitom bude při schvalování obou změn v delikátní situaci. Místopředseda frakce soc. dem. Jeroným Tejc i šéf klubu KSČM Pavel Kováčik Právu potvrdili, že se zdaněním náhrad i snížením platů souhlasí. Ale zvednout ruce pro zdanění náhrad politiků pro ně bude nejspíš nemožné. Kvůli tomu, že jsou součástí zákona o dani z příjmu, s nimž zásadně nesouhlasí.

„Pokud by to bylo samostatně, pak s tím nemáme problém. Jinak nevidíme důvod podporovat asociální kroky ministra Kalouska,“ řekl Tejc.

Snížení platů politiků podle něj soc. dem. podpoří. „Druhá věc jsou ale soudci, kteří patří do stejného zákona,“ uvedl. „Těch sporů už bylo poměrně hodně, protože by se to mělo řešit systémově,“ dodal Tejc v narážce na ústavní stížnosti soudců. Proto by se to podle něj mělo řešit např. vynětím soudců ze zákona o platech ústavních činitelů.

Soudci a žalobci nesouhlasí

Soudci i státní žalobci přitom už před měsícem dali najevo, že se snížením svých platů nesouhlasí a nevyloučili ústavní žaloby. „Spolu se soudci jsme jediné dvě profese, kterým se od roku 2007 snižují reálné příjmy,“ řekla před časem Právu šéfka unie žalobců Lenka Bradáčová a narážce na dosavadní zmrazení platů a ještě letošní přechodné čtyřprocentní snížení.

„S tím nemůžeme v žádném případě souhlasit a nevylučuji, že to vzedme další vlnu žalob k Ústavnímu soudu,“ míní.

Podobně se vyjádřil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Žalobci sice mají vlastní platový zákon, ale ten se mění vždy se zákonem o platech ústavních činitelů. „Chtějí-li si snížit platy, což je chvályhodné, ať to udělají, ale nás ať do toho netahají,“ řekl Právu. Připomněl, že narozdíl od poslanců a senátorů soudci nesmějí podnikat, takže plat je jejich jediným zdrojem příjmem.

Ještě před volbami se přitom mnozí politici i soudci těšili, že od příštího roku se „zahojí“. Koncem letošního roku totiž mělo skončit jak přechodné čtyřprocentní snížení jejich platů, tak také tříleté zmrazení, které přinesla už Topolánkova reforma veřejných financí.

Pokud by nyní neprošla změna platového zákona, třeba poslanci a senátoři by si od ledna měsíčně polepšili o 16 tisíc měsíčně, ministři o více než 31 tisíc.