Naopak dobrou šanci mají mít firmy u hledání vysokoškoláky s elektrotechnickým či strojírenským vzděláním. Nejlépe na tom budou firmy nebo školy poptávající vysokoškolsky vzdělané učitele a znalce v oblasti přírodních věd a stavebnictví.

Z hlediska uchazečů o zaměstnání je ve většině oborů vyhlídka na uplatnění spíše průměrná. A to například i u absolventů společenských oborů typu filozofie či teologie, u kterých by se dalo očekávat spíše horší uplatnění v praxi. „Při analýze jejich zaměstnanosti jsme zjistili, že se často uplatňují v oborech, kde dříve nepůsobili nebo působili jen omezeně,“ uvádějí autoři prognózy. Podprůměrné vyhlídky mají podle výzkumníků absolventi přírodních věd, stavebních a elektrotechnických fakult.

Ekonomové se rychle uplatní

Pokud jde o počet nových pracovních míst pro vysokoškoláky, nejvíce jich podle prognózy vznikne pro absolventy ekonomických oborů, 47 840. Podstatná část (35 261) bude důsledkem nově vytvořených příležitostí. Zbytek pracovních míst připadá v tomto oboru na přirozenou obměnu způsobenou například odchody do důchodu.

Na druhém místě se s 28 899 pracovními místy drží přírodní obory a stavebnictví. Nejméně se jich dá očekávat ve strojírenství (5035) a v zemědělství (9864).

Tyto pracovní obory přitom jako jediné budou v letech 2010 až 2014 trpět úbytkem nově vzniklých míst. Většina z nově dostupných pozic se uvolní přirozenou obměnou.