Hlavní obsah

Důchodci chtějí pracovat, uplatnění pro ně není

Právo, Jiří Vavroň

Čeští důchodci již nepředpokládají, že okamžikem, kdy dosáhnou penzijního věku, odejdou neprodleně na odpočinek a automaticky se ujmou role hlídačů vnuků. Velmi často chtějí nebo spíše musí dál pracovat. Má to ovšem jeden háček. Práce je málo. Navíc mezi hlavní motiv odchodu do předčasného důchodu v uplynulých dvou letech patřilo, že penze byla východiskem před výpovědí. Firmy se v době krize zbavovaly především lidí ve věku od 50 let.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Výjimkou byli vysokoškoláci. Naopak ženy po pětapadesátce tvoří jednu z nejpočetnějších skupin nezaměstnaných. I dnes v některých profesích obtížně hledá uplatnění padesátník, natož člověk o deset let starší.

Míra zaměstnanosti lidí v předdůchodovém a důchodovém věku je v České republice poměrně nízká, zůstává pod průměrem Evropské unie. U nás pracuje 25 % z celkového počtu práceschopných osob ve věku 60 až 64 let, zatímco v EU je to přes 30 procent. Vyplývá to ze studie ČSÚ (Zaměstnanost osob předdůchodového a důchodového věku) a údajů Eurostatu.

Důvodů, proč budoucí důchodci nepospíchají do penze či suplovat mateřkou školku, je několik. Průměrná výše důchodu v Česku je kolem deseti tisíc. Statisíce důchodců ale reálně berou podstatně méně. Příjmový a životní skok mezi platem a penzí je pro většinu lidí tak obrovský, že většina lidí v předdůchodovém věku, pokud nechtějí žít z úspor, odchod do penze oddaluje. Totéž platí i o občanech Evropy.

To vyvrací stereotyp, že důchodce ve vyspělé západoevropské zemi disciplinovaně uvolňuje místo mladým a užívá si „obřího“ důchodu, kterého dosáhl především díky soukromým penzijním fondům.

Hlídání dětí bývá náročnější než práce

Rovněž tlak rodin na to, aby penzisté zaujali místa vychovatelů, není tak robustní. Rodí se méně dětí. Hlídat děti je někdy náročnější než pracovat osm hodin v obchodním domě. Hlavně však roste i intelektuální potenciál důchodců – kolem šedesáti let je často člověk v dobré fyzické i intelektuální kondici, jazykově i počítačově dobře vybavený, navíc se zkušenostmi, které jsou ve firmách k nezaplacení.

Zaměstnávání lidí v předdůchodovém či důchodovém věku však budí i vášně.

Zaměstnávání lidí v předdůchodovém či důchodovém věku však budí i vášně. Řada mladých lidí je toho názoru, že zaměstnávání „starců“ se podílí na jejich vysoké nezaměstnanosti, navíc jim staří podle jejich názoru zabírají dobře placená místa.

Národohospodáři ale usilují o to, aby čím dál více lidí pracovalo. Čím větší zaměstnanost, tím jsou větší odvody do státní kasy. Zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku stát podporuje ještě možností souběhu platu a důchodu.

Také udržitelnost penzijního systému si spíše vyžaduje prodlužování věku odchodu do penze než striktní odchody celých početně silných generací penzistů. Již dnes se v celé Evropské unii hovoří o tom, že optimální by bylo odcházet do penze v sedmdesáti.

Podle politologů i sociologů zdrojem problémů a pnutí mezi starší a mladší generací není ani tak zaměstnávání starších jako obecně nedostatek práce. Proto souběžně je třeba řešit i otázku dostatku pracovních míst.

Zatím existují dva recepty. Čím vyšší vzdělání, znalost jazyků, IT gramotnost a zkušenost, tím větší šance udržet si zaměstnání i do velmi vysokého věku. Samozřejmě s ochotou přirozené rekvalifikace. Autobus nelze řídit do sedmdesáti, zato například provádět turisty či řídit obchod lze prakticky bez omezení.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám