Již přes dva roky platí pro prodej ovoce a zeleniny nová legislativa Evropské unie. Ta například třídí vybrané druhy ovoce a zeleniny podle jakostních tříd, kterých by se obchodníci měli držet.

„Dříve existovaly jakostní třídy u třiceti šesti druhů ovoce a zeleniny, od 1. července 2009 zůstaly pouze u jablek, hrušek, citrusových plodů, jahod, kiwi, paprik, salátu, vinné révy, broskví, nektarinek a rajčat. Cílem této změny bylo zjednodušení legislativy a odstranění některých zbytečných byrokratických požadavků, jako byl například stanovený průměr krčku pórku nebo definování zakřivenosti okurek,“ vysvětlila mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.

Výše zmíněné druhy musí mít označení jakostní třídy, nejčastěji jsou tři, a to výběrová a posléze první a druhá jakost. Pro jejich definování platí přesná kritéria. Například rajčata první jakosti by vůbec neměla mít nazelenalé zabarvení u stopky. Nutné je také dodat, že oslovení obchodníci výběrovou jakost ve svém sortimentu nenabízí.

Občas jakost neuvádí vůbec

Přestože se Novinkami oslovení obchodníci dušují, že u dodavatelů nakupují pouze nejlepší ovoce i zeleninu, inspekce upozorňuje, že na nešvary lze v prodejnách narazit velice často.

„Při kontrolách se čas od času setkáváme s tím, že kvalita neodpovídá deklarované třídě, ale stále ještě se setkáváme s tím, že jakostní třída není deklarována vůbec, popřípadě s tím, že některé prodávané plody nesplňují ani minimální požadavky,“ doplnila Šmídtová s tím, že výjimkou nejsou ani ty situace, kdy prodejci vyčlení speciální prostor pro nejakostní zboží, které nabízí s výraznou slevou. Problém je však v tom, že pokud ovoce a zelenina nesplňuje minimální požadavky, na pultech nemají vůbec co dělat.

Co má vzorová zelenina či ovoce splňovat:
Zboží výběrové jakosti nesmí vykazovat žádné vady, první jakost toleruje lehčí vady zabarvení, tvaru či slupky a podobně, přičemž bývá stanoveno, jak velkou plochu plodu mohou tyto vady pokrýt. U druhé jakosti, mohou být vady již rozsáhlejší charakteru, například praskliny, otlaky či strupovitost.
Konkrétně pak například pomeranče výběrové a první jakosti nesmí mít uvolněnou slupku, papriky nesmí mít odříznutou nebo poškozenou stopku, rajčata nemohou mítzelené zabarvení u stopky či zhojené praskliny. U druhých jakostí jsou tyto vady přípustné.
U některých druhů, jako například kiwi, jsou předepsány minimální hmotnostní požadavky. Výběrové kiwi musí mít aspoň 90 gramů, v první jakosti 70 gramů a ve druhé jakosti 65 gramů.
Ovoce a zelenina, pro kterou nejsou jakostní třídy předepsány (kromě brambor a banánů) musí splňovat požadavky tzv. všeobecné obchodní normy. Ta stanovuje pouze minimální jakostní požadavky.

Prodejci se shodují, že dodavatele pravidelně prověřují a že nejčastěji nabízejí zboží první jakosti. „Veškeré ovoce a zelenina je dodávaná od prověřených a zauditovaných dodavatelů, kteří musí zajistit dohledatelnost až ke zdroji (pěstitel, přímo pole a podobně a zároveň kontrolujeme obsah pesticidů,“ uvedla mluvčí Tesco Stores Eva Karasová.

Stejně jako Ahold či Spar i Tesco se snaží odebírat co největší část sortimentu od tuzemských pěstitelů. Týká se to samozřejmě ovoce a zeleniny, která má v Česku dobrou produkci. „Právě v současné době je naše nabídka tvořena zejména produkty z tuzemské produkce, a to převážně v sortimentu zeleniny. Bohužel dodávky českých dodavatelů plně nestačí množstevně pokrýt poptávku našich zákazníků,“ zkonstatoval Jan Vávra ze Sparu.