Článek
Nebude se přitom jednat o drobné. Pokud vláda skutečně prosadí své záměry, ubude reálně v peněženkách zhruba 400 tisíc státních zaměstnanců sedm až osm miliard korun. O další tři až čtyři miliardy připraví lidi snížení sociálních dávek a příspěvku na péči. A každý ekonomicky činný občan může přijít ročně o 1200 korun kvůli změně daní z příjmu.
Schopnost a ochota obyvatel utrácet přitom drží nad vodou podniky a služby. Když klesá spotřeba, firmy začnou propouštět. „Vláda Petra Nečase si drsně zahrává se spotřebou domácností. To je teď nejdůležitější položka HDP a také ta nejrizikovější. Útraty lidí ale naopak brzdí velká míra nezaměstnanosti. Když do toho snížíme státním zaměstnancům platy a zvýšíme daně, jak to plánuje kabinet, riskujeme další recesi,“ upozorňuje analytik Raiffesenbank Aleš Michl.
Podle něj je důležité vědět, co a kde přesně škrtat. „Jinak to skončí tím, že politik provede to nejjednodušší: zvýší daně a sáhne lidem na platy. Pak se ale můžeme znovu vykoupat v recesi,“ tvrdí Michl.
Vše rozhodne ekonomický růst
Že v příštím rok kupní síla obyvatel klesne, uvádí i ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. „Všechno ale bude záležet na ekonomickém růstu, ten by vyrovnal propad kupní síly domácností,“ říká
Na první pohled desetiprocentní snížení platů se nemusí zdát veliké. Převedeno do konkrétních částek však se už může jednat o existenční otázku. Pokud například, jak uvádí ve svých analýzách dopadů vládních opatření ČMKOS, poklesne plat pracovníka muzea na Moravě ze současných 15 846 korun na 13 226, zůstane zachována cena bydlení (8000 se všemi poplatky) a současně dojde ke zvýšení cen potravin, se kterým vláda příští rok počítá, musí rodina zásadně měnit svoje životní zvyklosti a styl.
Podle ekonomů se příští rok výrazně prohloubí rozdíly v příjmech, a tedy i životní úrovni jednotlivých typů domácností. Zvýší se i rozdíly v příjmech mezi jednotlivými kraji země. Největší problémy nastanou v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách. Na úrovni chudoby je v současné době podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v Česku 9,1 procenta domácností, pod životním minimem se (bez nezbytných nákladů na bydlení) se ocitlo 144,5 tisíce domácností.
Ve struktuře vydání domácností současně roste podíl položek, které jsou tzv. nezbytné, tedy které se musí hradit či se bez nich nelze obejít. Jedná se o náklady na bydlení (21,4 procenta z celkových výdajů domácností), náklady na potraviny (19,3 procenta z pravidelných měsíčních výdajů) a dopravu (10,5%).