Soud ale jejich žalobu zamítl z procedurálních důvodů, uvedl na svých webových stránkách týdeník Businessweek.

Federální žalobci se částky z prodeje rezidence domáhali v civilním řízení, které loni začalo u federálního okrskového soudu v New Yorku. Soudce Harold Baer ale tento týden rozhodl, že s podáním žaloby čekali příliš dlouho.

"Je nešťastné, že tento krok, který podle všeho měl nějaké opodstatnění a který se týká značné částky, je nutné zamítnout z procedurálních důvodů," uvedl soudce v odůvodnění rozsudku. "Není pochyby o tom, že se vláda dozvěděla o prostředcích z (prodeje) Peak House nejpozději v roce 2005 a že až do roku 2009 byla nečinná," dodal.

Mělo dojít na úplatky

Americké úřady Koženého viní, že uplácel při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Do ázerbájdžánské operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 miliónů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Kožený nepopírá, že uplácel, ale obhajuje se tím, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly.

Plány na privatizaci údajně začaly právě v rezidenci Peak House v roce 1997 na vánočním večírku, kde zpívala známá zpěvačka Natalie Coleová. Pořizovací cena luxusní horské chaty podle amerických médií byla 19,7 miliónu dolarů, což tehdy byla v Coloradu rekordní cena za nemovitost.

V Česku je Kožený, který zbohatl na československé kuponové privatizaci začátkem 90. let, obžalován z účasti na zpronevěře majetku za 16 miliard korun. Proces, který v jeho nepřítomnosti začal předloni v únoru, dosud neskončil. Rovněž české úřady se zatím marně domáhají jeho vydání z Baham, kam se Kožený uchýlil před americkými úřady.

Rok a půl strávil ve vazbě

Finančník na Bahamských ostrovech žije více než deset let. V říjnu 2005 jej na základě americké žádosti zatkla bahamská policie. Následujících 19 měsíců strávil ve vazbě v nassauské věznici Fox Hill. Soud jej pak propustil na kauci 300 000 dolarů (5,8 miliónu korun).

Od té doby se Kožený u bahamských soudů úspěšně brání proti vydání do Spojených států. V loňském roce se také jeho právníkům podařilo urovnat spor s hedgeovým fondem Omega Advisors, který s ním investoval v Ázerbájdžánu. Podle Businessweeku přitom finančníka českého původu ukončení pře nic nestálo.

Méně štěstí zatím měl další z Koženého společníků při účasti na ázerbájdžánské kuponové privatizaci Frederic Bourke. Američana, který zbohatl na výrobě kabelek, loni newyorský soud poslal kvůli uplácení na rok do vězení. Bourke se proti rozsudku odvolal, nyní čeká, jak jeho žádost dopadne. Americké ministerstvo spravedlnosti se vůči ní jako žalující strana ale staví odmítavě.