Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v první verzi rozpočtu na rok 2011, kterou mají zatím k dispozici jen ministři, alespoň podle informací, které unikly do médií, navrhuje seškrtat výdaje státu o 58,5 miliardy korun. Příjmy naopak plánuje zvýšit o 20 miliard korun. Výsledný schodek rozpočtu by tak měl být o bezmála 80 miliard nižší, než kdyby se k žádným aktivním opatřením nepřistoupilo.

Škrty v platech i sociálních dávkách

Nezanedbatelný praktický dopad na milióny občanů bude mít nižší státní podpora stavebnímu spoření. Příští rok se totiž na pět miliónů kont stavebního spoření připíše proti minulým letům poloviční částka. Úspora by z pohledu státní pokladny měla přesáhnout čtyři miliardy korun.

Růst platů bude skutečně individuální, po čemž volaly generace ekonomů i politiků. Doba plošného přidávání jednotlivým profesím příští rok zřejmě nenávratně skončí, snad s výjimkou pedagogických pracovníků. Razantní změny se nebudou týkat pouze důchodců – příští rok by se totiž měly po dvou letech opět valorizovat penze.
V tisících rodin se budou muset obejít bez sociálního příplatku, který by měl být zrušen. Padne i automatické proplácení porodného. Sníží se i příspěvek na sociální péči prvního stupně ze dvou tisíc na 800 korun měsíčně.

Investice zpomalí

Řada firem, které doposud profitovaly ze státních zakázek, bude muset buď snížit stavy, nebo si hledat jiné uplatnění. Všechna ministerstva totiž hodlají utlumit příští rok svoji investiční aktivitu. Platí to i v případě ministerstva dopravy, které v minulých letech při výstavbě dopravní infrastruktury dávalo vydělat stovkám stavebních firem s desítkami tisíc zaměstnanců.

Také čtvrt miliónu zemědělců se podle záměrů vlády bude muset příští rok obejít bez plného dorovnání přímých plateb k dotacím vypláceným z EU.
Záměr vlády snížit objem prostředků vyplácených státním zaměstnancům o 10 procent se projeví v tom, že tisíce zaměstnanců budou muset buď změnit úvazek, nebo si hledat nové místo.

Potřeba snížit výdaje na provoz ministerstev o 10 procent s sebou ponese tlak na větší elektronizaci a využívání výpočetní techniky, ale i na zjednodušení administrativy a byrokratických předpisů.
Dopad na řadové občany i podnikatele by v tomto případě mohl být i pozitivní. Nedostatek peněz totiž po mnoha letech zřejmě donutí státní správu k racionalizaci její činnosti.

Od 1. ledna 2011 by se mělo změnit také fungování úřadů práce. To by mělo přinést lepší možnosti práci pro ty uchazeče o práci, kteří skutečně pracovat chtějí.
Přes všechna úsporná opatření první návrh státního rozpočtu pro příští rok předpokládá, že stát za svou činnost a na výplatu důchodů a sociálních dávek utratí více než jeden bilión korun. Rozpočtový schodek (rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji) by se podle prvních nástřelů MF měl pohybovat okolo 135 miliard korun.