Článek
"Občasní řidiči dnes doplácejí na ty, kteří jezdí po dálnicích často. Je nespravedlivé, když někdo jede jednou za čas po dálnici na nákup a platí za známku stejně jako ten, kdo jezdí po dálnici dvakrát denně," uvedl jeden z členů D-TEP Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu (CDV).
Lidé, kteří jezdí po dálnici často by pak byli více tlačeni k tomu využívat autobusy či vlaky.
Stát by podle D-TEP na mýtném pro osobní vozy mohl vydělat ročně až 12 miliard korun, tedy čtyřikrát více, než kolik nyní inkasuje za nalepovací dálniční známky.
nejtěžší ale podle Hájka bude stanovit sazby tak, aby se z dáonic nestaly komunikace jen pro bohaté a mohli je využívat i lidé s nižšími příjmy.
Kamiónům dvakrát dráž, radí experti
Experti na tiskové konferenci rovněž podpořili zvýšení mýtných sazeb pro nákladní auta, podle nich "je prostor až pro zdvojnásobení současných sazeb", které u kamiónů činí v průměru zhruba čtyři koruny za kilometr. "Tarify jsou dnes tak nízké, že vůbec neplní regulační funkci," uvedl Hájek. Jako příklad dal Rakousko, kde jsou tarify dvojnásobné.
Nízké mýtné na tuzemských dálnicích prý nenutí dopravce využívat například kombinovanou dopravu silnice-železnice. Navíc nízké jsou prý i pokuty za neplacení mýtného. Dvojnásobné mýtné by prý státu vyneslo ročně až deset miliard korun.
Mýtné rovněž hraje významnou úlohu v chystaném využití spolupráce státu a soukromých firem při financování výstavby dálnic (projekty PPP). Podle D-TEP by projekty PPP neměly být pouze odloženou platbou, tedy druhem úvěru, ale dodavatel by měl nést plnou zodpovědnost za postavení, udržování a provoz dálnice po dobu trvání smlouvy. Místo splátek ze státního rozpočtu by potom za své služby inkasoval vybrané mýtné.
Anketa
Mýtné v Česku
Mýtné na českých dálnicích, rychlostních komunikacích a také několika úsecích silnic první třídy je dlouhodobě hodně diskutované. Systém speciálních mýtných bral vybudovala v tuzemsku společnost Kapsch.
Prozatím je určeno pro auta nad 3,5 tuny. Systém funguje od roku 2007 a za první tři roky vynesl státu 17,25 miliardy korun. Nutné je však dodat, že mnozí řidič se snaží mýto obcházet, mimo jiné tím, že jezdí po silnicích nižších tříd.
