Politici investují do bydlení a aut, akciím nevěří

K úspěšným investorům patří František Laudát z TOP 09, který léta nakupoval akcie, a před dvěma lety za ně utržil 2,8 miliónu korun. Aniž by byl zatížen dluhy, staví v pražských Hlubočepích dům, do kterého jen loni investoval 2,7 miliónu, a podílí se podílí na inženýrských sítích osmi sty tisíci korunami.

„Já byl dobrý investor pro veřejný sektor, pro Prahu, ale doma se mi tolik nedaří. Celkově jsem na akciích prodělal tolik, že dneska by mě už nikdo nedonutil je kupovat. Už brzy ani nebudu bez dluhů, právě si vyřizuji hypotéku,“ brání se označení, že je dobrý investor, Laudát.

Než šel do politiky, řediteloval dvanáct let pražskému Obecnímu domu a byl prý na tom finančně lépe než nyní. Připustil, že by dům, jehož stavbou si plní velký sen, mohl být menší, ale prý myslí na budoucnost. Až skončí s politikou, bude v něm podnikat.

Do bydlení loni investovali i soc. dem. Jeroným Tejc a Antonín Seďa. Tejc koupil na hypotéku rodinný dům s pozemkem a garáží za 4,7 miliónu korun v pražských Záběhlicích.

Seďa na to šel jinak. Před třemi lety koupil v Mařaticích v Uherském Hradišti hrubou stavbu. „Mám dva velké kluky a ten starší se zabydlel v našem malém bytě. Chtěli jsme místo, kde bychom se scházeli. Sebrali jsme úspory, vyřídili hypotéku a loni v prosinci jsme kolaudovali,“ řekl Právu Seďa, podle kterého se 13 tisíc korun měsíčně dá utáhnout.

Základní poslanecký a senátorský plat činí 59 tisíc korun. Dosud nezdaněné náhrady dosahují až 43 tisíc.

Rozvodové řízení dovedlo k investici do bydlení i senátora ODS Jiřího Oberfalzera. Družstevní byt nechal manželce a koupil si byt ve volebním obvodu v Králově Dvoře.

„Byl jsem rád, že mi v mém pokročilejším věku hypotéku dali. Každý dluh člověka zatíží, kdybych ho neměl, tak bych užíval peníze jinak. Ale je to investice pro děti,“ svěřil se Právu šestapadesátiletý šéf senátní komise pro sdělovací prostředky.

Naopak založení rodiny bylo motivem pro soc. dem. senátora Marcela Chládka, jehož přítelkyně čeká dítě. A protože mají k sobě blízko s Davidem Rathem, jemuž Chládek dělá vicehejtmana, svůj řadový domek 3 kk si pořídil v Hostivicích, kde budou téměř sousedy.

„Žiji v malém bytě mé matky a tam bychom se nevešli. Naspořeno jsem neměl, tak jsem to řešil hypotékou,“ prohlásil Chládek.

Jako dobrý investor se ukázal před lety lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart, který od první pražské městské části získal byt na Malé Straně, ve kterém s manželkou 33 let bydleli, za 667 tisíc korun. O pět let později pak ve svém majetkovém přiznání uvedl, že prodal byt ve společném jmění manželů za 14,6 miliónu a koupil jiný za 9,2 miliónu korun.

Nemusí pršet, stačí, když kape. Tímto pořekadlem se řídí 29letá Kateřina Konečná (KSČM), která ukládá své peníze do cenných papírů. Může z ní mít radost stát, neboť zjevně myslí na zadní kolečka a při svém mládí se stará i o stáří.

„Neinvestuji závratné sumy, vychází mi to kolem deseti tisíc měsíčně,“ rozpovídala se Konečná a nazvala se „opatrným a konzervativním investorem“.

Během čtyř let, co byla místopředsedkyní zahraničního výboru, její investice překročila půl miliónu korun. „Beru to tak, když ty peníze mají ležet, tak ať se alespoň nějak zúročí. Riskovat se bojím, důchodovému ani stavebnímu spoření nevěřím a s novou vládou ještě méně,“ dodala poslankyně, která ke svému platu ještě přidává vedlejší příjem z pronájmu svého bytu na Moravě.

Větší částky ukládá do cenných papírů např. lidovecký senátor Václav Koukal. Ten jen loni uložil do podílových listů a do fondů 1,7 miliónu korun. Jihomoravský hejtman Michal Hašek vložil do podílových listů jen 80 tisíc korun.

Jako zjevení působí investice bývalého místopředsedy Sněmovny lidovce Jana Kasala, který si pořídil na Pelhřimovsku fotovoltaickou elektrárnu za téměř milión korun. Snad mu čáru přes rozpočet neudělá snížení dotací na sluneční energii pro ty, kteří proud prodávají do rozvodné sítě.

Méně oblíbenou položku v investicích tvoří u poslanců a senátorů pozemky. V tomto směru vyniká šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, který každý rok investuje kolem miliónu. Skupuje postupně po kouscích pozemky v jižních, západních i středních Čechách, jako by chtěl scelit bývalé rodové panství. V přiznání, které dal k dispozici Právu po nástupu do ministerské funkce, uvedl, že má 4000 hektarů.

Ke koupi pozemků se odhodlal také exministr průmyslu Martin Říman (ODS), který do nich investoval 350 tisíc korun. Půda učarovala také senátorovi Janu Hajdovi (ČSSD), jenž k vinici získal další pozemky od státu, které bude splácet třicet let.

Od Pozemkového fondu koupil pozemky také Josef Šenfeld (KSČM), který je členem dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu.

Do pozemků investoval 1,8 miliónu loni i Oldřich Vojíř (ODS), když koupil 30 hektarů. Vojíř vstoupil do povědomí veřejnosti tím, že v minulosti získal jako člen dozorčí rady ČEZ výhodně v rámci motivačního programu akcie energetického gigantu a na jejich prodeji vydělal 13,2 miliónu korun.

Prodej pozemků vynesl exministru kultury a senátoru Václavu Jehličkovi (za TOP 09) 1,3 miliónu korun.

Přiznání majetku, vedlejších příjmů, darů a závazků toho o zákonodárcích prozradí mnoho.

Pokuta za neodevzdání může dosáhnout až 50 tisíc korun. Nikdy se ale nestalo, že by někdo byl potrestán, i když si někteří nedělají těžkou hlavu s dodržováním termínu. Tentokrát zůstalo volných šest kolonek. Např. u lidovců Cyrila Svobody a Michaely Šojdrové, kteří prošvihli datum, které jim ukládá povinnost poslat majetkové přiznání měsíc po skončení mandátu.

Oba se za své opominutí omluvili. Ne tak již poslankyně ODS Klára Slámová, která se ve Sněmovně sice mihla jen na měsíc, ale povinnost podat přiznání má stejně jako ti, kdo tam byli léta.

Nesplnil ji ani Evžen Snítilý, který celé volební období patřil k největším absentérům a od prezidentské volby, která znamenala jeho rozchod se soc. dem., prakticky nepromluvil.