"Dávky jsou snižovány selektivně, nespravedlivě a nesystémově," zdůvodnil podle mluvčího Klaus své veto. "Stát hodlá ušetřit na občanech s nejnižšími příjmy, a to na té jejich části, která se snaží živit samostatně a na vlastní odpovědnost... ...zatímco zaměstnanci se stejnou výší příjmů ve svých nárocích zkráceni nebudou. Výsledkem je, že při stejné úrovni příjmu zaměstnance a OSVČ by měly OSVČ nižší nárok na sociální příplatek, na příspěvek na bydlení a na přídavek na dítě," uvedl Hrad v písemném zdůvodnění.

"Novela zákona ve své podstatě předpokládá, že některé OSVČ své výdělky zkreslují, aby získaly nárok na vyšší dávky. To je prvek presumpce viny," míní Klaus a dodává, že vláda by měla hledat účinější postupy při výběru daní namísto automatického předpokladu, že všechny osoby samostatně výdělečně činné mají výdělky na úrovni poloviny průměrné mzdy.

Norma se tak stejně jako zákon, jenž měl zvýšit živnostníkům zdravotní pojištění a který Klaus vetoval ve středu, vrací do Sněmovny. K opětovnému přijetí bude kabinet potřebovat hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 hlas.

Škromach s Klausem nesouhlasí

"Argumenty pana prezidenta jsou vykonstruované. Tato polemika je spíše záminkou, nikoli skutečnou argumentací. Budeme muset jeho rozhodnutí v Poslanecké sněmovně přehlasovat," reagoval pro Právo ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Zákon však přinášel i jiné změny - rušil příspěvek na dopravu dojíždějícím studentům, umožňoval neomezený přivýdělek rodičům pečujícím o dítě do tří let aniž by přišli o nárok na rodičovský příspěvek. Studentům, kteří si našli o prázdninách letní brigádu dával možnost přivýdělku, aniž by se to dotklo nároku jejich rodiny na sociální dávky. Dosud se totiž i příjem z letních brigád studentů započítává do příjmu rodiny, a mnohé tak kvůli tomu přicházejí o nárok na sociální dávky.

Zákon rovněž přenášel povinnost vyplácet sociální dávky od dubna příštího roku na úřady práce. Pokud by vláda se zákone v parlamentu neuspěla, musely by tyto dávky vyplácet obecní úřady s rozšířenou působností, které však na to nejsou připraveny. "To je zásadní problém," prohlásil Škromach. Podle něj by se tak stal systém státní sociální podpory roztříštěný a nepřehledný a "obce to ani nechtějí".