Článek
Tři až čtyři pětiny dotázaných v Británii, Francii, Itálii, Německu, Španělsku a USA soudí, že škrty ve veřejných výdajích prospějí ekonomice. Odmítají tak myšlenku, že omezování výdajů může pohřbít hospodářské oživení, což hájila zvláště americká vláda.
List proto tvrdí, že „omezující opatření zaváděná nyní v Evropě nemusí mít pro vlády osudné následky, pokud poskytnou přesvědčivé vysvětlení pro své jednání“. Zároveň ale připouští, že „plný dopad těchto opatření musí většina zemí teprve pocítit“.
Na sociální věci nesahat!
Dotázaní zpětně kritizují velké vládní výdaje v době finanční krize přede dvěma lety. Téměř 70 % Francouzů a Italů soudí, že to byl chybný krok. Zajímavé je, že v liberální Británii sdílí tento názor nejméně lidí, „jen“ 54 %. Brity totiž finanční krize v roce 2008 ohrozila nejvíce.
Průzkum ukázal, že při snižování schodku státního rozpočtu dává velká většina dotázaných přednost škrtům ve státních výdajích před zvyšováním daní. Lidé také většinou souhlasí s tím, že je třeba revidovat štědrý sociální stát. To je však z velké části jen teorie. Jakmile totiž přijde řeč na to, kde by se mělo škrtat, zbude z jasných většin pro škrty v sociální oblasti jen pět, deset, maximálně dvacet procent podpory. Ukazuje to pohled na položky, kde by lidé chtěli škrty provést.
Jen mezi Američany je větší počet těch, kdo by „osekali“ veřejné zdravotnictví – a i v jejich případě by takový krok podpořilo jen necelých 20 % dotázaných. V Evropě je pro škrty ve zdravotnictví jen 5–10 % dotázaných.
Také u škrtů ve výdajích na vzdělání se jen Američané přehoupli přes hranici 10 procent, a to jen těsně. Mizivá je i podpora pro škrty ve výdajích na policii.
Také u škrtů ve výdajích na vzdělání se jen Američané přehoupli přes hranici 10 procent, a to jen těsně. Mizivá je i podpora pro škrty ve výdajích na policii. Jasná dělicí linie mezi kontinentální Evropou a anglosaským světem běží v otázce výdajů na obranu. Zatímco nadpoloviční většina kontinentálních Evropanů žádá rozsáhlé škrty v těchto výdajích, v USA a Británii je jen necelá třetina lidí ochotna ubrat armádě peníze.
Zato omezení výdajů na zahraniční pomoc žádají dotázaní ve všech šesti zemích. Podpora pro tento krok sahá od 40 procent v případě Itálie po 50 až 70 procent v případě dalších zemí. Nejsilnější podporu má tento požadavek v USA. Problém je, že prostředky na obranu (s výjimkou USA) obvykle nečiní více než pět procent státních rozpočtů a výdaje na zahraniční pomoc jsou ještě drtivě menší.