Článek
„Od ledna by zaměstnavatelé platili o týden nemocenské navíc,“ řekl Právu vyjednavač VV Kamil Jankovský. Odvody státu by se jim ale nijak snižovat neměly. Stát by tak podle odhadů na vyplácení nemocenské ušetřil zhruba tři miliardy korun ročně.
Pokud by koalice takovou změnu zákona prosadila, nemocní by dostávali náhradu mzdy od zaměstnavatele první tři týdny nemoci místo současných dvou.
Nemocenskou od státu by čerpali až od čtvrtého týdne marodění. Nyní na ni mají nárok od třetího týdne. Tento krok by více zatížil firmy, a naopak ulevil státnímu rozpočtu.
Porodné jen na první dítě
Věci veřejné proto podle Jankovského již nebudou trvat na svém původním požadavku, aby se zvýšila korporátní daň firmám o jedno procento, tedy ze současných 19 % na 20 %. V této výši ji firmy odváděly ještě loni.
„Zvýšení korporátní daně je nahrazeno jedním týdnem nemoci, který platí zaměstnavatel navíc,“ potvrdil Jankovský. Pro nemocné to ale zřejmě bude znamenat, že za třetí týden marodění dostanou o něco méně peněz.
Zatímco stát jim totiž nemocenskou vyplácí i za víkendy a svátky, náhradu mzdy dostávají od zaměstnavatele jen za pracovní dny.
Budoucí koaliční partneři se shodují také v tom, že by stát měl šetřit na stavebním spoření. Jeho podpora by klesla už letos, a to z 3000 nebo 4500 korun ročně na 1500 korun ročně. Zdaněny by měly být také úroky z vkladů.
Rozhodnuto je také již o úsporách v sociálních dávkách. Plošné škrty ale nahradí cílené úspory. Díky tomu by mohly být snadněji prosaditelné.
Například porodné by mělo být vypláceno sice v současné výši, ale jen na první dítě. Současně by jej neměly dostávat rodiny, které překročí určitou hranici příjmů.
Také škrty v podporách v nezaměstnanosti nakonec nemusí být plošné, i když se uvažuje i o zkrácení jejich vyplácení. „Podpora by měla být více vázána na aktivitu uchazeče a chceme zabránit jejímu zneužívání přes nekolidující zaměstnání,“ řekl Jankovský.
Obcím se škrtne jen pět procent
Plošnému škrtání se ale zřejmě nevyhne příspěvek na péči v prvním stupni, který experti navrhují snížit na polovinu, tedy z dvou na jeden tisíc korun měsíčně. Další stupně příspěvku by se snižovat neměly.
Úspory se pravděpodobně dotknou i rodičovského příspěvku, ale jen v jeho čtyřleté variantě. „Dohodli jsme se, že by se na čtyřleté rodičovské nemělo v součtu mamince zaplatit víc než při dvouleté variantě,“ dodal Jankovský. Ekonomičtí experti se včera dohodli také na tom, že sice sníží výdaje státu z všeobecné pokladní správy o 10 %, příspěvky obcím a hlavnímu městu ale sníží je o polovinu, tedy o 5 %. Vůbec se nebude škrtat ani tam, kde to prostě není možné, tedy například v prostředcích, které stát posílá do rozpočtu Evropské unie.
Ani během včerejšího jednání se zatím strany nerozhodly, zda a jak zvýšit DPH. Kromě skokového sjednocení sazeb DPH na 19 % se uvažuje o zvýšení spodní sazby ze stávajících 10 % na 12 %.
Společnou řeč nenašla trojice stran ani v otázce daní z příjmů. „Požadujeme, aby daňové zvýhodnění vyšších příjmových skupin bylo zrušeno,“ řekl Právu Kamil Jankovský z VV. V nejvyšším pásmu by podle VV měly být příjmy zdaněny 23 %.
„Na to má ale každá strana jiný názor. Kromě nás se do toho ani jednomu z partnerů nechce,“ dodal Jankovský. Ve hře je proto podle něj také zrušení tzv. superhrubé mzdy zavedené Topolánkovou vládou od ledna 2008 a návrat k výpočtu daní z hrubé mzdy, což by jiným způsobem řešilo totéž.