"Rovná daň z příjmů spojená s jednou 19procentní sazbou daně z přidané hodnoty neguje princip daňové spravedlnosti a nesnižuje celkové daňové zatížení," uvedl mluvčí prezidenta. Podle Schustera sice rovná daň pomůže podnikání, ve spojení se sjednocenou DPH a letošním zvýšením spotřebních daní ale sníží životní úroveň hlavně u chudších lidí včetně důchodců. Naopak rovná daň bude výhodná hlavně pro bohatší menšinu obyvatelstva a nepomůže ani nejpočetnější střední vrstvě, argumentoval prezident.

Ministerstvo financí námitky odmítá

Ministerstvo financí Schusterovy námitky odmítlo. Prezident se úterním krokem vlastně zasadil za vyšší zdanění obyvatel, reagoval mluvčí úřadu Peter Papanek. "Věříme, že Národní rada zákon opětovně a včas schválí," řekl ČTK. Připomněl, že zákon musí přijít na program ještě před schvalováním státního rozpočtu na příští rok. Schuster už v předchozích měsících vetoval také jiné reformní zákony. Nelíbilo se mu zavedení jednotné sazby DPH na 19 procent ani zákony o změně důchodového pojištění. Ve všech případech ale sněmovna prezidentovo veto následně přehlasovala. Pravicová koalice shromáždila nadpoloviční počet mandátů i navzdory tomu, že vládním stranám vypovědělo poslušnost několik poslanců.

Politolog Grigorij Mesežnikov z Institutu pro veřejné otázky (IVO) předpokládá, že zákon o rovné dani v parlamentu znovu projde. "Myslím, že shromáždění většiny bude v tomto případě reálné. Pozice koalice a nezávislých poslanců se v této otázce shoduje, jde o klíčovou část daňové reformy," řekl ČTK.

Ekonom: Zákon projde znovu

"Zákon určitě projde znovu. Rovná daň má širokou podporu, nevidím v tom problém," řekl ČTK ekonom největší banky Slovenská sporiteľňa Juraj Kotian. Předpokládá, že rovnou daň podpoří několik poslanců, kteří odešli z vládní Aliance nového občana (ANO), i členové frakce Svobodné fórum SDKU, které se nedávno vymezilo vůči premiérovi Mikulášovi Dzurindovi.

Slováci by měli od ledna podle zákona platit bez ohledu na výši výdělku rovnou daň a podniky nižší daň z příjmů. Nyní živnostníci a zaměstnanci platí daň z příjmu od deseti do 38 procent z daňového základu; zbývající podnikatelé 25 procent. Dzurindova vláda si od rovné daně slibuje hlavně nárůst zahraničních investic.