Hlavní obsah

Zoufalé Řecko začalo nabízet své ostrovy k prodeji

Novinky, Tomáš Holý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Dluhy zkroušené Řecko začalo prodávat své ostrovy. Podle zahraničních médií tamní vláda rozhodla, že k prodeji má jít mimo jiné část ostrova Mykonos, který patří mezi turisticky nejvyhledávanější cíle.

Foto: Jana Hanušková, Právo

Po investicích na Rhodu se prý poohlíží ruský miliardář Roman Abramovič.

Článek

V Řecku je kolem šesti tisíc ostrovů, přičemž jen 227 z nich je osídleno. Země na spoustě z ostrovů nebyla schopna vybudovat potřebnou infrastrukturu.

Kromě toho, že chce vláda prodejem či dlouhodobým pronájmem zalepit děravou státní pokladnu, je jejím záměrem právě přilákat zahraniční investory, kteří by pomohli tamní skomírající ekonomiku rozvinout.

To se týká například 500hektarového ostrova Nafsika, který je již na internetu v nabídce k prodeji. Podle britského listu Guardian za něj chtějí Řekové 15 miliónů eur, tedy asi 387 miliónů korun.

Vláda rovněž vlastní třetinu ostrova Mykonos. Podle Guardianu je cílem přilákat investory, kteří by na místě vybudovali luxusní turistický komplex, jak uvedly zdroje blízké vyjednávání.

List také upozorňuje, že investoři se již poohlížejí po nějakém tom vlastnictví na Rhodu. Zájem by prý měli Rusové či Číňané, kteří by zde rádi měli svoji vlastní dovolenkovou destinaci. O investici na Rhodu se prý již poptával například ruský miliardář Roman Abramovič, který vlastní anglický fotbalový klub Chelsea. Jeho mluvčí to však popřel.

Nekonečný příběh Řecka

Fiskální problémy v momentálně nejslabším článku Evropské unie vyvolávají již mnoho měsíců vášnivé diskuze. Obří schodky rozpočtu a falešné statistiky totiž dlouhodobě potápí euro. Země podle dřívějších odhadů dluží přes 300 miliard eur, kvůli čemuž se dostala na pokraj bankrotu.

Potácející se zemi musela pomoci eurozóna společně s Mezinárodním měnovým fondem. Ti zemi přislíbili pomoc ve výši 110 miliard eur. Země zároveň musela přistoupit k přísným hospodářským opatřením, například vyššími daněmi, rozpočtovými škrty či například pozdnějším odchodem do důchodu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám