Nesouhlas české a italské vlády ovšem neznamená, že návrh je na úrovni celé EU zablokován. Zatím se totiž nejednalo o právně závazný text. Proti původnímu návrhu je nicméně zřejmé, že Česko si bude moci samo rozhodnout, zda daň zavede. Původně se uvažovalo, že daň bude muset zavést všech 27 členských států Evropské unie.

Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby se vyvarovali situaci během finanční krize, kdy museli banky zachraňovat z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili.

"Přijali jsme rozhodnutí o bankovní dani. To přispěje ke spravedlivému rozdělení nákladů finanční krize a k větší stabilitě finančního systému," řekl novinářům po skončení vrcholné schůzky EU unijní prezident Herman Van Rompuy.

Fondy by mohly vést k tomu, že banky nebudou obezřetné

Ekonomové nicméně upozorňují na riziko, že existence fondů, do nichž by měla plynout vybraná daň, by mohla znamenat, že státy již nikdy nenechají padnout finanční ústav. Takový morální hazard by ovšem mohl způsobit, že banky nebudou nuceny obezřetně podnikat a pro klienty zmizí rozdíly mezi bankami v jejich důvěryhodnosti a kvalitě.

Evropská komise konkrétní výši daně zatím nestanovila, ale v Evropské unii nejde o úplnou "novinku". Její výši je tak možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku.

 

Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátnímluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor

 

Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí většina členských států EU, řídí Evropská komise, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta. Pokud by na stejnou daň přistoupila i celá unie, každoročně by mohla získat do fondů na záchranu bank zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun).

Finanční ústavy nicméně varují, že podobné řešení může výrazně zkrátit její výnosy. Německá Deutsche Bank očekává propad výnosů na akcii v rozmezí dvou až pěti procent.

"Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátní," uvedl před časem pro deník Financial Times mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor.

Podle České bankovní asociace (ČBA) podobná restriktivní opatření jdou proti hospodářskému oživení a budou zpomalovat případný ekonomický růst. "Pokud k dani přistoupí jen některé země, znevýhodní své trhy oproti ostatním, což platí především pro vztah EU vůči ostatním finančním trhům," dodal náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.