Janota padesátistránkový dokument, o němž informovaly Hospodářské noviny, předal poradě ekonomických ministrů. Pokud by jeho návrhy prošly, Češi musejí počítat s tím, že například vzroste nižší sazba DPH z deseti na dvanáct procent. Zdražily by tak potraviny či léky. Vyšší daně by měly přinést státní pokladně navíc 28,5 miliardy korun. Na výdajové stránce ministr připravil škrty v rozsahu 39,5 miliardy korun. Příští rok by se tak mělo ušetřit 68 miliard korun.

Česko by tak v roce 2011 mělo dostat schodek rozpočtu pod 4,8 procenta HDP. Letos se počítá se schodkem 5,3 procenta HDP. Nutné je dodat, že mnohé Janotovy škrty mají podporu u rodící se koalice TOP 09, VVODS. [celá zpráva]

Úspory si však vyžádají přísná opatření. Tak například důchody by byly zmrazeny a penzisté by tak dostávali důchod stejný již dva roky po sobě. Kromě zvýšení daní by stát více dotovali nejbohatší lidé. Janotův plán totiž počítá, že lidé s příjmy nad 141 tisíc hrubého měsíčně by byli daněni 31 procenty.

"Vítám snahu ministra financí Eduarda Janoty připravit návrh úspor a cestu ke snížení schodku rozpočtu na příští rok. Jednotlivé návrhy a čísla v tuto chvíli analyzujeme. Příprava úsporného rozpočtu na příští rok musí být prvním krokem budoucí vlády. Konkrétní podobu ovlivní i současná koaliční vyjednávání," vyjádřil se k Janotovým návrhům lídr ODS Petr Nečas.

Ušetřit na rodičovské

Státní pokladna by navíc měla ušetřit na rodičovské dovolené, kterou chce ministr snížit o pět miliard korun. Zatím není jasné, jak přesně by úspory vypadaly. Jen pro představu, loni se na rodičovské vydalo 28,62 miliardy korun. Škrt pěti miliard tudíž znamená snížení příspěvku o 17,5 procenta.

Další úspora by se dotkla všech. Ministr totiž chce snížit základní slevu na dani o sto korun měsíčně. To jinými slovy znamená, že každý by státu měsíčně přispěl stovkou navíc. Ročně by si tak rozpočet polepšil o 3,1 miliardy korun. Tento krok, podobně jako zmrazení důchodů, ale bude problémem pro ODS a VV.

Mezi další Janotovy kroky patří zdanění úroků z vkladů na stavebním spořením, což by státu přineslo 1,4 miliardy korun. Šetřit by se také mělo na výstavbě silnic a dálnic. Státní fond dopravní infrastruktury by v příštím roce  měl mít nižší výdaje o 15 procent.