Převedeno do řeči čísel, vloni byla úroda mírně nadprůměrná a sadaři sklidili kolem tisíce tun meruněk, letos očekávají jen asi čtyřicet tun. A v obdobné situaci budou nejspíš i drobní pěstitelé.

„Co se týká meruněk, s výjimkou jedné odrůdy, kde je aspoň něco, na zbytku nebude co sklízet,“ dodal Schovánek. Debakl úrody začal již v době květů, deště a několik krupobití v raném stadiu část úrody poničilo, nebylo možné ani dostatečné opylení. O zbytek se postaralo nevlídné počasí s lijáky v době povodní.

V případě broskví je podle vedoucího sadů ještě brzy na nějaké prognózy. Plody jsou stále ještě malé a teprve následně se ukáže, jaká bude úroda. Nepřízeň počasí zatím nejlépe přestály hrušky, množství by mohlo dosáhnout alespoň průměrné hodnoty.

Žádné dobré zprávy o úrodě ovoce nepřicházejí ani ze společnosti Zemos z Velkých Němčic na Břeclavsku. „Máme 85 hektarů meruněk a jednu část sadů nebudeme vůbec sklízet, protože se to nevyplatí. V dalších meruňkových sadech čekáme propad, jen asi třetinovou sklizeň,“ řekl ředitel firmy Roman Liška, který, jak poznamenal, si u jablek vůbec netroufá sklizeň odhadovat.

„Sedmačtyřicet hektarů stromů je pod vodou, dvaatřicet je podmáčených. Snažíme se dostat alespoň tu vodu pryč ze sadů,“ dodal Liška, podle kterého půjdou ceny ovoce nahoru.

„Pro nás jako výrobce ale nijak závratně, spíš o desetihaléře, tipujeme tak o sedmdesát až osmdesát haléřů,“ uvedl Liška.

Letošní rok by zemědělci nejraději vymazali

A další rána. Rozsáhlé záplavy v květnu a počátkem června způsobily velké škody zemědělcům hlavně na Moravě. Všude tam zalila velká voda plochy osetých polí dvakrát po sobě v rozmezí čtrnácti dnů.

O přežití rostlin rozhoduje délka utopení pod vodou. „Dá se říct, že rozhodující je tak týden. Pokud z plochy do týdne zmizí voda a ke kořenům se opět může dostat kyslík, je šance, že se vzpamatují a přežijí. Jenže to není skoro nikde. Většina polí, které zaplavila první vlna povodní, nestačila ani trochu oschnout a už přišla druhá vlna. Úroda je nenávratně zničená,“ konstatoval soukromý zemědělec František Král z Břeclavi.

Ví o čem mluví. Z tisícovky hektarů půdy, které obhospodařuje, je zaplavená pětina. „Po týdnu pod vodou už se nevzpamatuje obilí ani brambory, prostě nic,“ dodal.

Na Přerovsku už spočítali. že úroda byla zničena na celkem 9360 hektarech. „Nejvíce zasažena byla pole s obilovinami, řepkou nebo cukrovkou,“ řekl Právu předseda představenstva Agrární komory Olomouckého kraje Josef Hlavinka.

„V podhorských oblastech je terén nejen podmáčený, ale mnohde voda brala i vzrostlé kultury. Znamená to, že některé nepřežijí vůbec, jinde budou nižší výnosy,“ uvedl ředitel Okresní agrární komory v Kroměříži Milan Hebnar.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby může být letošní úroda obilí až o 15 procent nižší než loni. Tento propad proti loňsku však ani tak neovlivnily záplavy na Moravě jako jarní přívalové deště, které spláchly celou republiku. „Neblahý vliv na úrodu obilovin má velké podmáčení polí, které se týká až 300 tisíc hektarů,“ uvedl Veleba.

Podmáčená pole se zřejmě podepíší i na úrodě v bramborářských oblastech. „Nebude to rok, na který se vyplatí vzpomínat,“ shodují se zemědělci.