Hlavní obsah

Reforma penzí přijde ročně na 30 miliard

Právo, Hana Škodová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Reforma penzí, za kterou se postavila většina expertní komise k důchodům, by s sebou nesla takzvané transformační náklady způsobené povinným tříprocentním opt-outem (přesměrováním části pojistného z veřejného systému na individuální spoření). Náklady transformace podle šéfa komise Vladimíra Bezděka zcela vymizí zhruba za 60 let. Prvních patnáct let by podle něj činily v průměru asi 30 miliard korun ročně.

Foto: Petr Horník, Právo

Vladimír Bezděk

Článek

„Transformační náklady způsobí odloučení části pojistné sazby z dnešního státního pilíře do individuálního spoření. Ta tři procenta jednoduše začnou ve státním pilíři chybět. To vytvoří ten dodatečný deficit, který vymizí zhruba za 60 let,“ řekl Právu Bezděk.

Deficit způsobený opt-outem by podle něj zhruba dvacet let narůstal a poté třicet až čtyřicet let klesal, až vymizí úplně. „Po dobu přibližně patnácti let je to zhruba třicet miliard korun ročně v průměru,“ uvedl Bezděk.

„Začíná to na 0,7 % HDP, roste to na 1, 1,1 až 1,2 % HDP zhruba prvních dvacet let. Poté se to zalomí a začne to klesat, až to zmizí. 1 % HDP dnes máte zhruba 30 miliard korun. Přesněji to říct nedokážu,“ dodal.

Vyšší DPH to neovlivní

Vymizení transformačních nákladů by mělo nastat tehdy, až budou důchod pobírat jen lidé, na které se opt-out vztahoval. „Až dospějí do důchodového věku, dostanou od státu nižší penze, takže rozpočet na nich ušetří. Ty úspory jdou v delším období proti těm transformačním nákladům,“ vysvětlil Bezděk.

Než se tak stane, musí stát počítat s tím, že se mu příjmy na důchody sníží, současným důchodcům je ale bude muset vyplácet podle dosavadních pravidel. Zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 19 %, které Bezděkova komise navrhuje, má dorovnat snížení pojistné sazby o pět procent, nikoli povinný opt-out.

„Zvýšení spodní sazby DPH s financováním transformačních nákladů reformy nesouvisí. To je pouze změna struktury financování již dnešních závazků,“ řekl Bezděk.

Druhý návrh Bezděkovy komise s mnohem menší podporou se povinnému opt-outu vyhýbá. Lidé by si podle něj měli spořit tři procenta z hrubé mzdy na důchod dobrovolně, aniž by se tím snížilo pojistné do veřejného důchodového systému.

Stát by tyto lidi motivoval doplacením dalších tří procent. Pokud by se lidé pro tuto variantu dobrovolně rozhodli, spořit by pak už museli. Do přímé státní podpory by se zřejmě přetavily také současné podpory penzijního připojištění. Ministr Eduard Janota před měsícem řekl, že by tato varianta stála zhruba 10 miliard korun ročně a je jediná politicky průchozí.

Nyní nicméně podporuje většinový výsledek Bezděkova týmu s povinným opt-outem. „To, co tady bylo prezentováno, má hlavu a patu a je to rozumné, musíme to udělat. Před měsícem a půl bych možná odpověděl úplně jinak. Teď je ta šance i politická,“ uvedl ve středu v Senátu Janota.

Nutná je shoda všech stran

Podporu má opt-out jak v ODS, TOP 09, tak i u Věcí veřejných VVV). „Povinný opt-out nám nevadí. V programu jsme ho měli dobrovolný. To není to, co by nám bránilo to podpořit,“ řekl Právu člen rady VV Kamil Jankovský.

I přesto, že by se případná formující se koalice na opt-outu shodla, není o podobě důchodové reformy rozhodnuto. Proti jsou totiž sociální demokraté a také KSČM. „Je nutná podpora napříč politickým spektrem, protože tuhle věc když spustíme, tak nebude platit rok dva, ta musí platit třicet nebo padesát let, a proto ten konsenzus tady nutný určitě je,“ sdělil Janota.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám