Ministři financí a guvernéři centrálních bank se na závěr dvoudenní schůzky v jihokorejském Pusanu shodli i na potřebě reforem finančního sektoru, návrh globální bankovní daně však kvůli odporu řady zemí neprošel.

Komuniké ze schůzky je kompromisem, který odráží různou situaci jednotlivých členů G20, tedy předních vyspělých a rozvojových zemí. Především jde o různé názory na otázku, na kdy načasovat "exit", tedy opuštění politiky zvýšených vládních výdajů na podporu růstu a nastartování rozpočtových škrtů.

Skupina konstatovala, že světová ekonomika oživuje z hluboké recese rychleji, než se čekalo. Nedávný vývoj na finančních trzích, tedy otřesy kvůli dluhové krizi eurozóny, však připomíná, že přetrvávají vážné problémy. G20 zdůraznila nutnost reagovat na finanční otřesy koordinovaně.

Jak a kdy začít snižovat rozsáhlé deficit?

"Nedávné události ukazují na důležitost udržitelných veřejných financí a nutnost zavést věrohodná opatření v zájmu fiskální udržitelnosti, která neohrozí ekonomický růst a budou diferencovaná a šitá na míru situaci jednotlivých zemí," uvádí se v komuniké. "Země s vážnými fiskálními problémy musí urychlit tempo ozdravování. V rámci svých možností budou země posilovat domácí zdroje růstu při zachování makroekonomické stability."

Vyjádření G20 naráží na nynější klíčovou otázku - jak a kdy začít snižovat rozsáhlé deficity, aniž to oslabí počínající ekonomický růst. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na závěrečné tiskové konferenci přiznal, že jednotliví členové G20 mají na otázku priority snižování rozpočtových deficitů rozdílné názory. Spojené státy a další podle něj požadují, aby Německo více podpořilo oživení světové ekonomiky z recese tím, že posílí domácí poptávku.

Americký ministr financí Timothy Geithner v dopise svým kolegům přivítal kroky Evropy k zastavení dluhové krize v Řecku a dalších zemích, upozornil však v této souvislosti na nebezpečí oslabení světové poptávky, zejména v situaci, kdy zadlužené americké domácnosti začaly více šetřit. "V tomto kontextu jsme znepokojeni očekávanou slabostí domácí poptávky v Evropě a Japonsku," napsal Geithner.

Americký ministr proto vyzval "evropské země s (obchodními) přebytky", tedy hlavně Německo, aby přispěly k udržení globálního růstu zvýšením vlastní domácí poptávky. Totéž platí pro Čínu, která rovněž vede vysoké přebytky zahraničního obchodu. Podle Geithera je nutné, aby Čín nechala kurz své měny růst, a tím podpořila domácí poptávku a jejím prostřednictvím světovou ekonomiku.

Prohlášení G20 se ohledně reforem finančního sektoru snaží překlenout různé postoje ohledně konkrétních návrhů a volá po vystupňování změn regulačního rámce. Kontroverzní návrhy zemí Evropské unie a USA na zavedení globální bankovní daně, kterou chystají tyto země doma, ztroskotaly na odporu vlád zemí jako Kanada, Austrálie, Indie nebo Brazílie, které své banky v poslední finanční krizi zachraňovat nemusely. Kanadský ministr financí Jim Flaherty prohlásil, že většina účastníků schůzky globální bankovní daň nepodpořila.

Zástupci G20 se obecně shodli, že banky a další finanční instituce musí nést zátěž svých sanací, kterou v poslední krizi nesli hlavně daňoví poplatníci. Na konkrétních bodech reforem finanční regulace bude nyní finanční složka G20 ještě pracovat a seznam možností předá nadcházejícímu summitu G20 v Torontu. Konkrétní závazky se o šéfů vlád a států dají čekat nejdříve na dalším summitu, který se uskuteční v listopadu v Soulu.