Lockheed Martin zvítězil v Polsku ve výběrovém řízení na dodávku nových nadzvukových stíhaček, když slíbil offsety v hodnotě přes dvanáct miliard dolarů, což dvojnásobně převyšovalo cenu stíhaček. Následovalo dlouhé vyjednávání s polskou vládou.

Nakonec byla letos na jaře podepsána smlouva, stanovující závaznou výši offsetů na 6,028 miliardy USD. Důvodem obav odborníků však nebyla jen tato dodatečná změna offsetových slibů, ale též velmi nízké penále pro případ, že by Lockheed Martin program nesplnil. Na tuto skutečnost poukázala během jednání offsetové komise náměstkyně polského ministra financí Halina WasilewskáTrenknerová.

Podle ní bude Lockheedu stačit, když za deset let od podpisu smlouvy zaplatí tři procenta hodnoty kontraktu, a nebude se už offsety muset vůbec zabývat.

Lukrativní státní zakázky

"Taková možnost je ale velmi nepravděpodobná, neboť některé offsetové závazky jsou pro Lockheed velmi lukrativní," je přesvědčen Grzegorz Holdanowicz, zástupce šéfredaktora polského odborného měsíčníku Raport. V některých případech jde o velké kontrakty financované polskou stranou, na něž by se jinak vypisovalo výběrové řízení.

Například komunikační systém TETRA, který umožňuje hladké dorozumívání policie, hasičů, lékařské služby a dalších složek při likvidaci krizových situací. Hodnota této zakázky, jež je na seznamu offsetových programů, ale je financována z polského rozpočtu, činí 700 miliónů dolarů. Další státní zakázkou, která se dostává do režimu offsetů a má šanci být Američanům přidělena bez výběrového řízení, bude zřízení národního registru lékařských služeb.

Složitá je situace i s tzv. přímými offsety, směřujícími do polského leteckého a obranného průmyslu. "Pokud se uskuteční podpora prodeje lehkých víceúčelových transportních letounů PZL M28 a zemědělských PZL M18 v té míře, jak to Lockheed Polsku slíbil, pak to může přinést významné zakázky. Avšak téměř třetina přímých offsetů má směřovat do motorářské firmy PZL Rzezsow, která je již více než rok v amerických rukou," upozornil Holdanowicz.

Česká vláda má rozhodnout ještě letos

Stíhačky F-16 nyní USA nabízejí i České republice. Jak 12. listopadu uvedl na tiskové konferenci v Praze velvyslanec USA Craig Stapleton, jde o modernizované letouny vybavené novými motory Pratt & Whitney. Na krytí nákupu letadel slibují Američané půjčit Česku 550 miliónů dolarů. České vojenské letectvo si potřebuje pořídit dvanáct jednomístných stíhaček a dvě dvoumístné. Tyto stroje mají nahradit dosluhující letouny MiG-21, jejichž životnost skončí na jaře 2005.

ČR je za těchto čtrnáct stíhaček ochotna platit jen 1,5 miliardy korun ročně. Proto se předpokládalo, že to bude stačit pouze na starší letadla. Švédsko však překvapivě nabídlo za tyto peníze zcela nové stíhačky JAS39 Gripen. Jde o stroje nové generace, které už koupilo Maďarsko. To také se společností Gripen International uzavřelo dohodu na offsety ve výši 120 procent celkové ceny stíhaček.

Kromě Američanů nabízejí Česku modernizované letouny F-16 také Belgie a Nizozemsko. Kanada zase chce pro ČR uvolnit stroje F/A-18 Hornet. Nabídky teď posuzuje devítičlenná komise, v níž má šest zástupců ministerstvo obrany a po jednom ministerstva financí, zahraničních věcí a průmyslu a obchodu. Do 30. listopadu musí komise vládě sdělit, kterou nabídku považuje za nejvýhodnější. Vláda by pak měla do konce roku o nákupu definitivně rozhodnout.