Se slovy bývalého šéfa rady však nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu. Také podle některých ekonomů jsou odhady Marka nadsazené.

"To jsou všechno kdyby," reagoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac na informace Marka, který vlastní odhady zveřejnil v tiskové zprávě. Podle Mravinace o privatizaci ČEZ není v tuto chvíli rozhodnuto. Není ani jasné, prodá-li stát energetickou firmu vcelku či nikoli. Jasno není ani o načasování. Vláda prý navíc při současné privatizaci dolů dává přednost podnikatelskému plánu před nabídnutou cenou.

"Metoda společného prodeje dolů a elektráren již byla vyzkoušena v bývalé NDR a funguje," uvedl na adresu případného prodeje dolů společnosti ČEZ Marek. Doplnil zároveň, že soukromý vlastník dolů by mohl elektrárny vydírat. Severočeské doly v minulých letech těžily více než 40 procent tuzemské hnědouhelné produkce a většinu produkce odebírají právě elektrárny ČEZ. Zhruba třetinu produkce pokrývá Mostecká uhelná společnost a zbytek Sokolovská uhelná.

Podle Marka by společné vlastnictví dolů a elektráren bylo výhodné i pro stát, jelikož akcionářský zisk z těžby uhlí by mohl převést do zisku z výroby elektřiny, a její cena by se tak mohla stát konkurenceschopnou. "V opačném případě však může být zisk z prodeje naopak velmi malý a skončí spíše u majitele dolů," dodal.

Podle analytiků by šlo spíše o miliardy

Se závislostí ČEZ na novém majiteli příliš nesouhlasí analytik společnosti Atlantik FT Roman Cenek. "Může sice dojít k tlaku na cenu uhlí, ale žádná ze společností nebude v pozici, že bude moci toho druhého vydírat," uvedl. Tím, že část dodávek ze SD do elektráren ČEZ dopravují pásy, jelikož stojí na okraji těžební pánve, lze podle Cenka očekávat spolupráci.

Podle Marka by prodejní cena SD a Sokolovské uhelné, které vláda prodává současně, mohla být v případě prodeje společnosti ČEZ až 20 miliard korun a společně s daňovým a dividendovým výnosem a následnou privatizací státního podílu ČEZ by stát měl inkasovat v příštích letech až 180 miliard korun. Markův scénář prodeje mimo ČEZ naopak předpokládá výnos pěti miliard při prodeji SD a SU mimo ČEZ a při následném prodeji státního podílu v ČEZ výnos nejvýše 80 miliard korun.

S odhady Marka Cenek nesouhlasí. Nezpochybňuje pozitivní vliv prodeje ČEZ společně s SD na cenu, v míře vlivu je však skromnější. "Jednalo by se ale řádově o několik málo miliard, rozhodně by to nebylo dvouciferné číslo, natož trojciferné," uvedl.

Krituzují i odbory a ODS

Výhrady dříve vyjádřila i opoziční ODS, někteří ekonomové za privatizaci vidí vlivnou uhelnou lobby, které se nelíbí záměr ČEZ privatizovat hnědouhelné firmy. S vyřazením ČEZ ze soutěže nesouhlasí ani odboráři firmy, kteří minulý týden vyhlásili stávkovou pohotovost. Podle nich je prodej dolů netransparentní a podezírají vládu, že chce doly prodat společnosti Appian Group. Ta by podle odborářů následně sloučila SD a MUS a začala propouštět zaměstnance, což zástupci Appian Group odmítají.