Článek
"Je nepřípustné, aby daňoví poplatníci nadále nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví. Ti by neměli stát v první linii tohoto zápasu. Věřím v zásadu, že znečišťovatel platí. Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví," uvedl v tiskovém prohlášení eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Návrh má nicméně celou řadu odpůrců, mezi něž patří především banky. Někteří ekonomové varují, že by podobné opatření mohlo vést k "morálnímu hazardu", protože střadatelé a investoři by přestali vybírat finanční ústavy na základě jejich důvěryhodnosti a kvality. Dostali by totiž záruku, že v případě problémů stát vždy přijde bance na pomoc.
Evropská komise ovšem tato nařčení odmítá. "Tyto fondy by se nepoužívaly k poskytnutí finančních injekcí bankám nebo k záchraně bank, ale pouze k zajištění toho, aby byl úpadek banky předmětem řádného řízení a nedestabilizoval finanční systém," uvádí v návrhu komise.
Brusel zatím nestanovil konkrétní výši nové daně, chce tak učinit až v říjnu letošního roku, tedy poté, co o návrhu budou od června jednat členské státy i Evropský parlament. Její výši je tak možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku. Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí Evropská komise, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta a každoročně takto mají získat do stabilizačního fondu zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun).