"Do dneška jsme znehodnotili necelých 50 miliónů kusů mincí, v oběhu přitom na konci října bylo 712 miliónů desetníků a 523 miliónů dvacetníků. Předpokládáme, že se nám zpátky vrátí čtvrtina maximálně třetina z nich, což je kolem 200 tun z celkových asi 850 tun," řekl ve středu na dotaz Práva v jablonecké mincovně člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Jan Frait s tím, že mince centrální banka z oběhu získává jednak na svých pobočkách a také přes komerční banky, které je vozí přímo do Jablonce.

Ve speciálním objektu v jablonecké mincovně přitom platí přísná bezpečnostní opatření, nechybí ani kamerový systém, spojení s centrálním pultem ochrany jablonecké policie a všudypřítomní agenti bezpečnostní služby. "Mincovna je jeden uzavřený trezor se speciálním kamerovým systémem, je to stejný ochranný systém jako při výrobě mincí. Měli jsme možnost vidět systém v Bundesbance, kde se likvidují staré marky a odkud jsme si vypůjčili i demonetizační lis," vysvětlil obchodní náměstek BČM Jan Vízek.

Jak se likvidují?

Z aut se mince vykládají v zapečetěných pytlích, v každém po 10 tisících kusech, do dřevěných beden, v nichž putují do trezoru k uskladnění. Tam se sáčky postupně vysypávají, ručně se zkontroluje jejich obsah, který pak putuje rovnou k lisu.

"Ručíme za obsah hliníku, aby odběratelská firma měla jistotu a tavba nebyla zničena. Na lisu se mince volně sypou do zásobníku a padají mezi dva drtící válce o průměru 40 centimetrů. Dopravní pás pak už v podstatě hliníkový šrot přesune do kontejnerů a nakonec se odváží do firmy Sunex," popsal proces znehodnocení mincí ředitel České mincovny Miroslav Vítek.

Znehodnocení za pět miliónů

Sunex šrot prodává jako vstupní hliníkovou surovinu českým kovohutím. Podle Fraita centrální banku znehodnocení desetníků a dvacetníků přijde na zhruba pět miliónů korun. "Je v tom započten provoz speciálního pracoviště a technologie a také náklady na přepravu, které komerčním bankám zčásti refundujeme. Za prodaný hliníkový materiál obdržíme něco kolem 7 miliónů korun, takže ta finální fáze je zisková. Souhrnně je ale za 10 let operace s desetníky a dvacetníky ztrátová - nejprve jsme zaplatili zhruba 170 miliónů za jejich existenci, pak asi 150 miliónů za správu jejich zásob," dodal Frait.