Většina zemí však tuto hranici výrazně překračuje, přičemž Řecko se kvůli silnému zadlužení ocitlo na pokraji bankrotu, dluhová krize navíc šíří i do dalších zemí a podtrhává důvěryhodnost eura na finančních trzích.

"Něco takového (zákon o vyrovnaných rozpočtech) by mohlo být dobrým nápadem, přestože by nejspíš v každém státu mělo jinou formu," řekl FT nejmenovaný zdroj. Konkrétní zákon v současnosti údajně připravuje německý ministr financí Wolfgang Schäuble, inspiraci přitom nachází ve velmi podobném zákonu, který před časem přijali právě Němci.

Legislativa, pro jejíž označení se vžil název Schuldenbremse, zakazuje německé vládě, aby od roku 2016 sestavovala rozpočty se schodkem větším než 0,35 procenta HDP. Od roku 2020 přitom už nesmí Německo vykázat žádný deficit.

Němci již pro svůj návrh získali podporu Rakouska. "Vzhledem k vysoké úrovni zadlužení v Evropě, jsem rozhodně pro přijetí Schuldenbremse," řekl německému deníku Die Welt rakouský ministr financí Josef Pröll. "Vedlo by to ke stanovení jasné hranice pro vytváření nových dluhů, ke zvýšení rozpočtové disciplíny a k vyrovnanosti rozpočtů v Evropě," dodal.

Francie ve schodku 30 let, ale návrh zřejmě podpoří

Není vyloučeno, že podobná úvaha by mohla získat i sympatie Francie, jejíž postoj bude pro osud podobného zákona klíčový. Paříž sice vykazuje rozpočtové deficity posledních 30 let, ale experti si myslí, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy je příznivcem prosazování vyrovnaných rozpočtů ústavní cestou. Již ve čtvrtek by mohl odhalit své první závěry, protože v Paříži se uskuteční schůzka mezi vládou, zaměstnavateli a odboráři právě k problematice rozpočtových schodků. Deficit Francie by letos měl dosáhnout zhruba osmi procent HDP.

Zákon o vyrovnaných rozpočtech není cizí ani Česku. Ve svém volebním programu jej slibuje ODS. Sestavování schodkových rozpočtů by zakazoval od roku 2017.