Evropa se sbírá na Řeky, ti proti škrtům začali dvoudenní stávku

"Národy Evropy, povstaňte," stálo v řečtině a angličtině na obrovském transparentu umístěném na Akropoli směrem k hlavnímu vstupu a novému muzeu Akropole. Demonstranti zůstávali shromážděni u Parthenonu, kde vykřikovali slogany a máchali rudými vlajkami.

Komunistická strana Řecka a její odbory stojí v popředí mobilizace Řeků proti úsporným opatřením a zaměřují se na akce s mediálním ohlasem. Policie zatím nebyla schopna říci, jak se demonstranti dostali na Akropoli, která je v těchto ranních hodinách veřejnosti uzavřena a přísně střežena.

Tato akce přichází v první den osmačtyřicetihodinové stávky ve státním sektoru a v předvečer generální stávky na výzvu dvou největších odborových svazů proti novému plánu úsporných opatření, který Atény v neděli přijaly výměnou za finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (2,8 biliónu korun) od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. To by zemi mělo získat čas na důkladnou reformu nekonkurenceschopné ekonomiky a dlouhodobé řešení problému obrovského státního dluhu.

Protivládní demonstranti přerušili v pondělí večer na dvě hodiny vysílání řecké státní televize. Asi 40 lidí obsadilo hlavní studio a vynutilo si živý vstup do vysílání. V něm demonstranti vyzvali k odchodu ze země zástupce Mezinárodního měnového fondu (MMF), kteří vyžadují po Řecku úsporná opatření výměnou za finanční pomoc.

Demonstranti vtrhli do budovy televize pozdě večer a po rvačce s ochrankou se jim podařilo dostat do hlavního studia. V něm uvěznili několik novinářů a také ministryni školství Annu Diamantopulosovou, která měla vystoupit v diskusním pořadu.

Incident se podařilo ukončit krátce před půlnocí. Demonstranti ale odešli až poté, co si vynutili odvysílání svého prohlášení. Kromě odsouzení role MMF v něm protestovali i proti plánovanému propuštění 17 000 učitelů, které označovali za nespravedlivé. Propouštění je součástí vládních úsporných opatření.

Řecko musí během následujících tří let snížit rozpočtový deficit o 30 miliard eur (767 miliard korun). Největší pokles by měl přijít letos, kdy by se měl schodek snížit na 8,1 procenta z loňských 13,6 procenta hrubého domácího produktu. Plán spoléhá na hluboké škrty ve státních výdajích a zvýšení daní ze spotřeby.

Pomoc Řecku v  pondělí schválila německá vláda, v parlamentu se ale čekají problémy. Nespokojeny jsou i politické strany na Slovensku. To by mělo Řecku přispět 816 milióny eur, samo si zřejmě ale bude muset půjčit. Politici se snaží rozhodnutí odložit.

Přestože se Řecko dostalo do dluhové spirály již před několika měsíci, stále ještě před několika dny země nepočítala s tím, že by požádala o finanční pomoc. Není tedy divu, že ani doposud země neuvažuje nad možností, že by mohla skutečně zbankrotovat.

Podle agentury Reuters to uvedla britská banka Lazard, která Řecku radí. Podle finančního domu zatím Řekové neberou v potaz možnost, že by k bankrotu mohlo dojít.