Článek
Janota chce dále omezovat především vládní výdaje. Dosavadní vývoj totiž podle něj ukazuje, že bez úspor by vláda letos nedodržela plánovaný deficit veřejných financí. Ten byl schválen ve výši 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Jeho nominální výše není jasná, protože v Parlamentu stále leží zákony, které jej mohou prohloubit.
Výdaje rozpočtu omezoval tzv. Janotův balíček, s nímž sice strany souhlasily, následně ale levice odhlasovala několik zákonů, jímž některá původně odsouhlasená opatření ruší.
Je pro mne i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se odchýlili od těch 5,3 procenta.
"Je pro mne i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se odchýlili od těch 5,3 procenta. Budu navrhovat další vázání výdajů rozpočtu a přehodnocení výdajů v rámci prostředků privatizačního účtu, kde tak původní záměry nebudou moci být naplněny. Prioritou vlády je prostě docílení těch 5,3 procenta," konstatoval správce státní pokladny.
Janota znovu zopakoval, že návrh rozpočtu pro příští rok sestaví tak, aby deficit veřejných financí nepřesáhl 4,8 procenta.
Loni deficit vzrostl
Návrhy opatření Janota nastínil již v Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP.
Návrhy opatření Janota nastínil již v Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP.
Loni stoupl deficit veřejných financí na 5,93 procenta HDP; podmínkou pro přijetá eura jsou tři procenta, která jsou stanovena Maastrichtskými kritérii.
Aerolinky a cestovky mají smůlu
"V dané chvíli neuvažuji o žádné formě podpory," uvedl ministr k možné finanční pomoci, kterou posvětila Evropská komise v souvislosti s přerušením letového provozu kvůli výbuchu islandské sopky.
Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas uvedl, že podpora je možná v případě, pokud se společnosti dostaly do obtížné situace.
České aerolinie a Letiště Praha zaznamenaly kvůli výpadku leteckého provozu následkem prachu z islandské sopky ztráty celkem 150 až 200 miliónů Kč. Zhruba tři čtvrtiny z toho připadají na leteckou firmu. Domácí lídr charterových letů Travel Service škody odhaduje na 73 milionů korun.
Mluvčí ČSA Hana Hejsková v úterý zopakovala dřívější tvrzení zástupců firmy, že aerolinie by zvažovaly žádost o pomoc, pokud by nějaká byla k dispozici.
Mluvčí ČSA Hana Hejsková v úterý zopakovala dřívější tvrzení zástupců firmy, že aerolinie by zvažovaly žádost o pomoc, pokud by nějaká byla k dispozici.
Uzavření vzdušného prostoru nad velkou částí Evropy způsobilo celkem leteckým firmám škody 1,5 až 2,5 miliardy eur (37,5 až 62,5 miliardy korun), uvedl Kallas.